Katedra filozofie Fakulty filozofické ZČU ve
spolupráci s Regionálním
infocentrem Plzeňského kraje a Bavorska pořádala ve čtvrtek 8. listopadu promítání
filmu Hluboké kontrasty/Tiefe Kontraste. Konalo se v rámci
kurzu Kulturní profil příhraničí, což je
součást celouniverzitního certifikátového programu Kompetence
pro česko-bavorský příhraniční region, podpořeného Evropským fondem
pro regionální rozvoj (INTERREG V).
Za pořádající katedru popsala akci Jitka Paitlová:
Dvojjazyčný dokumentární film Hluboké kontrasty/Tiefe Kontraste pochází z roku 2015 a přibližuje mnohovrstevnatost životních osudů lidí v německo-česko-rakouské oblasti Šumavy. Režisérka kladla při natáčení velký důraz na široké a celostní chápání kulturní krajiny Šumavy, které odráží nejen tradice a dějinné zvraty, ale též lidské příběhy, lásku ke krajině a její umělecká vyjádření i každodennosti. Spektrum výpovědí německých, českých a rakouských obyvatel pohraničí, kteří v tomto regionu žijí celý život, dokreslují vzpomínky německy hovořících Čechů, kteří museli Československo po II. světové válce nuceně opustit nebo museli/mohli zůstat. Významnou roli hrají také vzpomínky Němců, Čechů a Rakušanů, kteří se v době po II. světové válce či v posledních dvou desetiletích (po roce 1989) do německo-česko-rakouského pohraničí přistěhovali. Celý dokumentární film Hluboké Kontrasty/Tiefe Kontraste je laděn literárně-poeticky a je doprovázen nejen citáty klasiků, jako byli Adalbert Stifter, Johannes Urzidil, Johann Peter, Josef Váchal a Karel Klostermann, ale též básněmi místního umělce Františka Klišíka z Volar.
Promítání se zúčastnili naši studenti a režisérka filmu Lenka Ovčáčková, která představila i svůj nový projekt V jednom vše, ve všem jen jedno / Im Einen Alles, im All nur Eines, dále německý novinář Karl Reitmeier, který pravidelně informuje o dění v příhraničí (Böhmenseite v Chamer Zeitung), historik Miroslav Šedivý z Katedry historických věd FF ZČU, jehož poslední kniha přibližuje válku o bavorské dědictví, i další příznivci česko-bavorského přátelení z řad veřejnosti.
Díky této pestré společnosti napříč obory a generacemi se rozvinula živá a inspirativní diskuze. Hovořili jsme o pohnutých dějinách příhraničí, které bylo ve 20. století svědkem mnoha vzájemných křivd, ale též pokusů o jejich překonání. Dlouho jsme mluvili o vzájemných vztazích lidí žijících dnes v příhraničí, kteří jsou čím dál více otevřeni setkávání a „hranice překračující“ (grenzüberschreitende) spolupráci. Debatovali jsme o aktuálních tématech příhraničního dění z oblasti kultury, zejména o rozvoji kulturních center, muzeí a festivalů v příhraničí (za všechny zmiňme Centrum Bavaria Bohemia v Schönsee, Glasmuseum ve Frauenau nebo česko-bavorský festival Treffpunkt), školství a vzdělávání, kde se neustále rozšiřují možnosti našich studentů vyjet do Německa (viz například Česko-bavorská vysokoškolská agentura BTHA), o turistice jako neformálním setkávání lidí z příhraničí na různých místech Šumavy, Českého lesa i Bavorského lesa, o politice a vzkvétající spolupráci obcí, výzkumu, podnikání, a to v oblasti tradičních řemesel (souvisejících s vlnou či sklem) i moderního průmyslu (technologický transfer), v neposlední řadě o volnočasových aktivitách dobrovolníků (například o obyvatelích Poběžovic, kteří vlastními silami revitalizovali zdejší zámek). Jasný důkaz toho, že hluboké kontrasty se v příhraničí proměňují v prohlubující se kooperace.
Fakulta filozofická |
Pavel KORELUS |
15. 11. 2018 |