Hlavní stránka Info portálu ZČU

VZLUSAT-1 je první český technologický nanosatelit typu CubeSat. Průměrná délka života CubeSatů se udává 1,1 roku. VZLUSAT-1 tak vstoupil do vybrané společnosti zhruba 15 % CubeSatů, které jsou schopny operovat dva roky a více.

Nanosatelit VZLUSAT-1 vyvinul Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) ve spolupráci s komerčními společnostmi (Rigaku Innovative Technologies Europe s.r.o., 5M s.r.o., TTS s.r.o., HVM Plasma s.r.o. a IST s.r.o.) a českými univerzitami – pracovali na něm odborníci z Fakulty elektrotechnické (FEL) Západočeské univerzity (ZČU) a ze tří součástí ČVUT - Ústavu technické a experimentální fyziky (ÚTEF), Fakulty elektrotechnické (FEL) a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI).

Komunikaci s VZLUSAT-1 zajišťuje pozemní řídící a komunikační středisko PilsenCUBE provozované týmem na Fakultě elektrotechnické ZČU. „Za dva roky provozu jsme měli více než čtyři tisíce rádiových kontaktů se satelitem. Pravidelně jsou nahrávány plánovače určující požadované chování satelitu. Data z experimentů se pravidelně stahují během přibližně desetiminutových přeletů nad Evropou, a to až šestkrát denně,“ popisuje Jiří Masopust z katedry aplikované elektroniky a telekomunikací FEL, vedoucí projektu PilsenCUBE. „Kromě pravidelné činnosti jsme také třikrát úspěšně přikročili k dálkovému formátování hlavní paměti satelitu a na začátku druhého roku satelitu ve vesmíru jsme upravili způsob stahování dat pro spolehlivější přenos,“ doplňuje Jiří Masopust.

Během dvouleté činnosti pozemní komunikační stanice při operování satelitu VZLUSAT-1 proběhly pouze tři půldenní odstávky na výměnu kabeláže a drobné opravy řídící jednotky anténního rotátoru stanice. Satelit již absolvoval více než 11 000 obletů Země a nyní se pohybuje rychlostí 7610 km/s na polární dráze ve výšce mezi 488 až 502 km. Původně byl přitom indickou raketou v rámci mezinárodní mise QB50 vynesen do výšky 496 až 511 km. „Zánik nanosatelitu v atmosféře předpokládáme během následujících pěti až osmi let,“ říká Jiří Masopust.

Na palubě VZLUSAT-1 se nachází unikátní miniaturizovaný rentgenový dalekohled, který je nejmenší ve vesmíru. Je osazen multifóliovou optikou typu „račí oko“, která byla vyvinuta v české společnosti Rigaku Inovative Technologies Europe. Detekci obstarává pixelový senzor Timepix z ČVUT ÚTEF.

Dále nanosatelit nese přístroj FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v atmosféře a také v Čechách vyvinutý radiační štít z kompozitního materiálu a další experimenty. Kompozitní radiační štít získal mezinárodní certifikáty pro použití při stavbě kosmických lodí a obydlí např. na Měsíci či Marsu.

V průběhu dvou let činnosti družice na oběžné dráze nasbírala velké množství dat, což umožnilo sestavit radiační mapy v okolí planety Země. Jedním z nových výstupů je například rozlišení rentgenových a gama fotonů od ostatních ionizujících částic, kterým je družice vystavena.

Mise VZLUSAT-1 má i komerční potenciál. Zúčastněné firmy měly jedinečnou příležitost si ověřit funkčnost subsystémů ve vesmíru. Což je příklad kompozitního radiačního štítu od společnosti 5M, jehož stínící radiační vlastnosti jsou měřeny pomocí miniaturního dozimetru, který byl vyvinut ve VZLÚ. Návrhem, obsluhou a vyhodnocením těchto měření se zabývají partneři z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

A jaká je budoucnost nanosatelitu? „Doufejme, že VZLUSAT-1 bude ještě nějakou dobu poskytovat cenná vědecká data,“ uvažuje Jiří Masopust. V roce 2021 by podle jeho slov měl odstartovat VZLUSAT-2, který na palubě ponese nový přístroj SpacePix vyvíjený společně firmou ESC a Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT. Na palubě má být mimo jiné i experimentální kamera pro sledování Země a nové generace přístrojů, které se osvědčily na první družici.

„V roce 2020 plánujeme spolu s městem Plzní vypuštění unikátního studentského satelitu PilsenCUBE II, který byl vyvinut a vyroben na naší Fakultě elektrotechnické. Jedná se o pikosatelit třídy CubeSat, na jehož palubě budou mimo jiné i experimenty středoškolských studentů z plzeňského regionu,“ zmiňuje další plány Jiří Masopust.

„Jednáme také o společném satelitu s našimi slovenskými kolegy a o vybudování pozemní stanice v norském Tromso či na Špicberkách,“ plánuje Jiří Masopust.

Podrobné informace o misi nanosatelitu VZLUSAT-1 jsou zveřejněny na webových stránkách projektu.