Hlavní stránka Info portálu ZČU

Čtyřdenní setkání zaměřené na experimentální mechaniku, jež zahrnuje mechanické testování, materiálové inženýrství, biomechaniku, chytré konstrukce, robotiku, monitorování konstrukcí nebo validace a verifikace matematických a numerických modelů, hostil od 24. do 27. září plzeňský Parkhotel. Konference se uskutečnila pod záštitou děkanky Fakulty aplikovaných věd ZČU Vlasty Radové, jejím hlavním organizátorem byl za Českou společnost pro mechaniku Robert Zemčík z katedry mechaniky FAV. Evropská společnost Danubia Adria Society on Experimental Methods pořádá konferenci od roku 1984, místa konání se mění a v České republice byla už popáté. Akci doprovázela také tradiční studentská soutěž o nejlepší prezentace. Tři nejlepší studenti získali kromě propagačních předmětů i finanční odměnu v hodnotě 100 EUR.

Plzeňskou konferenci tvořilo celkem 81 vědeckých příspěvků a mezi jejími 104 účastníky byli kromě zástupců Evropy také vědci z Indie, Austrálie nebo Japonska. Za NASA Langley Research Center hovořil právě Ivatury Raju, který se v rámci své bohaté kariéry podílel mimo jiné i na vývoji a testování raketoplánů nebo na vyšetřování leteckých nehod. Nepřednášel ovšem pouze kolegům, neboť se 27. září zúčastnil také workshopu na Fakultě aplikovaných věd, kde se s ním mohli setkat také studenti. Při workshopu představil dvě přednášky Konstrukce, poruchy a ponaučení a Můžeme předcházet katastrofickým nehodám? Vedl je populárně naučnou formou a jejich nosnou linkou byly informace o vybraných technických katastrofách, ze kterých se lidstvo muselo poučit a navrhnout nové bezpečnostní přístupy při navrhování konstrukcí.

Zatímco Evropu navštívil několikrát, v České republice byl Ivatury Raju poprvé. „Zjistil jsem, že Češi jsou velmi přátelští lidé. Zajímají se o jiná náboženství, zvyky a kulturu. Moje žena a já jsme v Plzni strávili nádherný čas. Lidé jsou vstřícní, okouzlující a jsou velmi přátelští. Téměř všichni mluvili plynně anglicky. Dokonce rozuměli našemu přízvuku. Bez tohoto skvělého daru bychom v České republice měli těžké časy. Děkuji vám všem!“ vzkázal.

Na Západočeské univerzitě se představil díky kontaktům s kolegy. „Asi před šesti nebo sedmi lety jsem se na konferenci v italském Terstu setkal s Robertem (Zemčíkem), Radkem (Kottnerem) a Tomášem (Kroupou). Zajímali se o mě a mou práci. Od té doby jsme v kontaktu. Lákal jsem je, aby přijeli do USA a představili svou práci. Radek přijel na jednu z konferencí AIAA SciTech v Denveru v Coloradu. Naše přátelství vyústilo v letošní návštěvu Plzně. Během této návštěvy jsem navštívil vaši univerzitu, různá oddělení a laboratoře. Zjistil jsem, že jste na srovnatelné úrovni s našimi univerzitami v USA a našimi laboratořemi v NASA. Práce, které vykonáváte, jsou prvotřídní a studenti jsou bystří a zvídaví,“ nechal se slyšet.

Workshopu se zúčastnilo asi 100 pracovníků, studentů i dalších pozvaných hostů z firem spolupracujících s univerzitou. Po celou dobu doprovázela Ivatury Raju i jeho manželka, která se během své kariéry ve společnosti Science Systems and Applications podílela na zpracovávání meteorologických dat ze satelitů pro NASA.

Po přednáškách následovaly otázky publika. Některé zodpověděl Ivatury Raju i písemně:

Věříte, že lidé přistáli na Měsíci?
„Vždy existují spiklenecké teorie. Jasný důkaz amerických snah byl evidentní při misi Apollo 13, když jsme měli nehodu. Museli misi zrušit a vrátit se na Zemi. Podle mého názoru to byl vrcholný moment NASA. Všechny astronauty jsme bezpečně přivezli domů s tím, co je na kosmické lodi k dispozici.
 Ano, Apollo 11 přistálo na Měsíci 20. července 1969. První let, Apollo 7, byl v roce 1968 a poslední let, Apollo 17, v roce 1972. Po Měsíci se procházelo 12 astronautů.

Myslíte si, že lidé brzy poletí na Mars?
„Ne se současnou technologií motorů. Během devítiměsíční cesty na Mars a ve stísněných prostorách by astronauti dostali obrovské množství záření. Dokud nevyřešíme problém s pohonem, tedy náhradu za chemický pohon, lidé podle mého názoru nemohou cestu na Mars přežít. Další problémy jsou nastíněny v knize Marťan od Andyho Weira.“

Jaký byl váš nejhorší profesní okamžik – například, že byste se třásl strachy, že se něco pokazí?
„Zúčastnil jsem se mnoha vyšetřování havárií. Můj tým a já jsme vždy prováděli analýzy pro možné scénáře selhání. K ověření našich analýz byly prováděny testy a my prováděli předtestové analýzy. To období před a během testu znamená pokaždé intenzivní pocity nervozity a čas kousání nehtů. To se nezměnilo, ani jak jsem stárl a získával více zkušeností. Cítím, že je dobré být nervózní ze své práce, protože ten pocit nás udržuje v pozornosti – zůstáváme tak pečliví a velmi ostražití.“

Mohou se studenti podílet na výzkumu NASA?
„Ano, mohou a dělají to. Vše, co děláme, publikujeme v otevřené literatuře. Příležitosti pro studenty se však v průběhu let snížily. V posledních letech jsme měli mnoho postdoktorandů z celého světa. Přišli do NASA Langley a pracovali tam několik let. Tak jsem se dostal k Langley i já. Od roku 2000 peníze na postdoktorandské pozice začaly mizet. Obecně výdaje na výzkum jsou menší a menší. Když jsem byl ředitelem pobočky Trvanlivosti a odolnosti proti poškození (Durability and Damage Tolerance), financoval jsem mnoho Ph.D. studentů na různých univerzitách. Tito studenti strávili léta v NASA prací po našem boku. I nyní to pokračuje, ale v menším měřítku. V Langley prakticky neexistují zahraniční studenti. Musí totiž být občané USA, aby mohli být financováni“.

Na co byste chtěl, aby se NASA zaměřila v budoucích projektech? Měsíc, Mars, něco jiného?
 „NASA se snaží získat finanční prostředky pro Artemis, program, který vezme tři nebo čtyři astronauty (z toho jednu ženu) na Měsíc. Současný plán je umístit Gateway na oběžnou dráhu Měsíce a do roku 2024 poslat astronauty na povrch Měsíce. Vzhledem k tomu, že momentálně není schváleno žádné financování, může být toto úsilí zpožděno.
Existuje příliš mnoho problémů, aby lidé mohli letět na Mars. Důrazně doporučuji zájemcům, aby si přečetli sci-fi román autora Andyho Weira Marťan. V této knize nastiňuje všechny problémy, s nimiž se lidé setkají, jakmile vstoupíme na povrch Marsu.“