Hlavní stránka Info portálu ZČU

Druhý ročník panelové diskuse o vztahu humanitních a společenskovědních oborů a disciplín přírodních a technických uspořádala katedra filozofe Fakulty filozofické ZČU v plzeňské Moving Station na konci listopadu. Pozvala k ní zástupce světa humanitních, přírodních i technických věd, a to ze sféry duchovní, vysokoškolské i privátní.

V dopolední části diskutovali studenti různých doktorských oborů filozofických fakult ZČU a Univerzity Karlovy. Odpolední blok, který zahájil rektor Západočeské univerzity Miroslav Holeček, přinesl k tématu mezioborovosti řadu zajímavých podnětů.

 „Univerzita má ve svém názvu to, že v oblasti vědění směřuje nejen do hloubky, ale také k ‚jednomu‘, ‚ad unum vertere‘.  Vždy tedy existovala vnímavost pro to, že do hloubky jdoucí vědomosti a zkušenosti musí také směřovat k pochopení celku,“ uvedl plzeňský biskup Tomáš Holub. Připomněl, že ve společnost byli vždy obdivováni lidé, kteří byli schopni vnímat věci z různých pohledů. S čím dál užší specializací však začalo být téměř nemožné kombinovat vědění jdoucí do hloubky a zahrnující celek. Nejsme-li schopni interdisciplinaritu obsáhnout co do kvantity, musíme se pokusit o kvalitativní obsažení znalostí. „Musíme do interdisciplinarity vložit otázku po smyslu,“ řekl plzeňský biskup. „Vážně míněná interdisciplinarita znamená, že do konkrétních poznatků budeme zcela vědomě vstupovat s otázkou PROČ. Proč má smysl věci zkoumat do hloubky? K čemu chceme směřovat?“ přiblížil Tomáš Holub. Otázka po smyslu podle něj musí být nosná společná platforma, na jejímž základě má propojování oborů svůj smysl. „Otázka smyslu je zároveň otázkou určité spirituality vědění, tedy toho, jaký rozměr duchovního potenciálu je v tom, že člověk věci ví. Z pohledu duchovního lze uchopit znalost dvěma způsoby. Jedna rovina je rovina moci, pro níž je příznačná snaha ovládat, druhá rovina v sobě zahrnuje schopnost sloužit, vytvářet solidaritu, prostor pro vzájemnost a dobro,“ řekl Tomáš Holub. Zodpovědností těch, kteří o interdisciplinaritu usilují, má podle něj být právě směřování k dobru.

Rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller nahlédl na mezioborovost z praktického pohledu. Připomněl, že v rychle se měnící společnosti lidé mnohem častěji než dříve mění také svoji práci. O úspěchu absolventů podle něj nerozhoduje znalost konkrétního oboru, ale flexibilita, schopnost adaptace a určitá míra kreativity. Tím by se podle Jaroslava Millera měla řídit diskuse o studijních programech. Bakalářské programy by podle rektora olomoucké univerzity měly být zaměřeny šířeji. „Řešení podle mého názoru spočívá v tom, umožnit takzvanou pozdější volbu, prodloužit bakalářské studium na čtyři roky s tím, že v prvním ročníku bude společný základ, který studentům poskytne vhled do více oborů,“ navrhl rektor Jaroslav Miller.

Jan Romportl, absolvent kybernetiky na Fakultě aplikovaných věd ZČU, který se na doktorské úrovni zabýval také filozofií vědy na Fakultě filozofické ZČU, hovořil o globálních existenčních rizicích a umělé inteligenci. „Umělá inteligence mě vždycky bavila tam, kde končí její inženýrská část a začíná spojení s člověkem,“ řekl Jan Romportl. Právě výzkumu v oblasti aplikované umělé inteligence a řečových technologií se Jan Romportl věnoval na katedře kybernetiky FAV ZČU. Vyučoval také předměty zabývající se vztahem nových technologií k člověku, historií kybernetiky a filozofickými otázkami souvisejícími s umělou inteligencí. Jak řekl na panelové diskusi o interdisciplinaritě: „Umělá inteligence potřebuje humanitně vzdělané lidi, kteří mají schopnost algoritmického myšlení, a zároveň technicky vzdělané lidi, kteří chápou, co je etika.“

„Interdisciplinaritu spojuji se svobodou, ale jak mě kdysi upozornil Zdeněk Pinc, interdisciplinarita obsahuje také téma disciplíny,“ řekl rektor ZČU Miroslav Holeček. „Ve škole se učíme disciplínu, jak pracovat s pojmy, jak jim rozumět, jak přemýšlet,“ přiblížil. „Tím, že budeme schopni, a to s určitou pokorou, nahlédnout do světa toho druhého a pochopit, jak přemýšlí, jakou má vnitřní disciplínu a pravidla, potom dokážeme společně komunikovat, můžeme si navzájem rozumět a vytvářet skutečně fungující interdisciplinární týmy,“ řekl rektor Miroslav Holeček.   

Pedagog Fakulty humanitních studií UK, filozof a publicista Zdeněk Pinc hovořil mimo jiné o tom, co znamená pojem věda. „Věda, epistémé, znamená vědění, které je spolehlivé, pevné, racionální a logické a je to vědění, za které může člověk převzít odpovědnost,“ připomněl.

S příspěvky týkajícími se tématu mezioborovosti vystoupili také ekonom a pedagog Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava Martin Macháček, matematik a filantrop Karel Janeček a filozof z Fakulty filozofické ZČU Libor Benda.