Hlavní stránka Info portálu ZČU

Ti, kdo využívají parkoviště před Fakultou elektrotechnickou, mohli senzory těžko zaznamenat. Jsou totiž umístěné přibližně 20 cm pod asfaltem, a to na třech místech - u vjezdové závory, u výjezdové závory a uprostřed hlavního průjezdu u silnice, který je společný pro vjezdy a výjezdy.  „Cílem práce bylo senzory zprovoznit, zkalibrovat a zajistit uložení sesbíraných dat, tak aby se dala pak zobrazit, kde bude potřeba,“ přibližuje Jaroslav Podestát náplň své diplomové práce, na které pracoval od loňského října. Jeho úkolem byla i veškerá komunikace s firmou Radek Pechman, která senzory výrobce CITIQ dodala, dohledání dokumentace inženýrských sítí na parkovišti, vyřízení povolení nutných pro instalaci senzorů a naprogramování softwaru pro zpracování dat.

„Senzory jsme instalovali v době, kdy se začala pomalu rozvolňovat opatření kvůli pandemii koronaviru,“ říká Jaroslav Podestát, který i přes omezení způsobené nouzovým stavem vše zvládl zorganizovat. Po instalaci bylo potřeba senzory aktivovat pomocí speciálního magnetu. Pak už začal sběr dat. „Senzory jsou schopny detekovat průjezdy v obou směrech, rozeznají délku vozidla a také to, zda někdo překročil rychlost, která je aktuálně stanovena na 30 km/hod.,“ popisuje. Oproti dosud využívanému systému indukčních smyček, který dokáže pouze určit, že se u závory pohybuje vozidlo, a otevřít pro vjezd či výjezd, jsou tak bezdrátové senzory mnohem inteligentnější. Data se zaznamenávají s přesností na sekundy a v určeném intervalu, v současnosti nastaveném na pět minut, se odesílají do databáze. Společně s dalšími údaji z IoT (Internet of Things) senzorů se integrují do cloudu, tedy úložiště pro příjem, ukládání a zpracování dat, zřízeného v rámci projektu SmartCAMPUS.

„Jakmile máme data, můžeme je promítnout uživatelům parkoviště nebo třeba vrátnému,“ vysvětluje vedoucí diplomové práce Petr Kropík s tím, že stávající systém indukčních smyček není schopen rozeznat, kolik z 234 míst na parkovišti je právě obsazeno. Připomíná, že pro bezpečnost je přitom důležité nevpouštět více aut, než umožňuje volná kapacita. Přeplněné parkoviště s auty stojícími mimo vymezená místa je nepřehledné a snadno na něm může dojít k nehodě. Do budoucna se proto jako velmi užitečná jeví možnost odesílat získaná data například na web projektu SmartCAMPUS, kde si je bude moci kdokoliv zobrazit. Uvidí tak nejen aktuální počet zaparkovaných vozidel, respektive volných míst, ale třeba i statistiku, ve které denní době je na parkovišti největší provoz.

Údaje o průjezdech aut tak budou dalším střípkem do skládačky dat z IoT senzorů, shromažďovaných díky projektu SmartCAMPUS, která přispějí k hospodárnějšímu využívání energií, efektivnější správě kampusu, ale také poskytnou studentům možnost vyvíjet s jejich využitím vlastní aplikace.

Díky skupině Chytré parkování, která je jednou z šesti skupin projektu SmartCAMPUS, už téměř dva roky fungují na deseti místech parkoviště před FEL parkovací senzory od firmy ČD – Telematika, které detekují obsazenost parkovacích míst a údaje odesílají do aplikace přístupné z webu projektu SmartCAMPUS. Připojit se k pracovních skupině Chytré parkování, vedené Petrem Kašparem z katedry technologií a měření FEL, zamýšlí v rámci svého plánovaného doktorského studia na FEL i Jaroslav Podestát. Projekt totiž umožňuje propojit studium s prakticky zaměřenými aktivitami z oblasti internetu věcí a studenti v něm mohou dále rozvíjet témata, kterými se zabývali v předchozím studiu.

Během června a července Jaroslav Podestát sytém testoval, na podzim budou následovat podrobnější analýzy. „Nejde jen o to zjistit, jaký je na parkovišti provoz. Cílem je také vyzkoušet samotný senzorový systém, poznat, co všechno nabízí a otestovat jeho spolehlivost,“ vysvětluje Petr Kropík. I to je ostatně jeden z cílů projektu SmartCAMPUS – otestovat různé typy systémů, dát zpětnou vazbu firmám, které je do kampusu umístí, a získat znalost o moderních technologiích.