Hlavní stránka Info portálu ZČU

Cyklus Sázavských meditací o základech vědy se započal roku 2001, kdy profesor Petr Vopěnka vydal svoji vynikající knihu Meditace o základech vědy, v níž se velmi odvážně a novátorsky věnuje vztahům vědy, matematiky, filozofie a lidského údělu. Petr Vopěnka se coby významný matematik a originální myslitel pravidelně od roku 1994 zúčastňoval Letní filosofické školy, kterou pořádala Nadace Světový étos v kulturním centru Prokopios v Sázavě. Zde – v nenapodobitelné přátelské atmosféře pod korunami starých stromů zrušeného hřbitova a v prostorách odsvěceného kostela Sv. Martina – každé léto skoro celý měsíc probíhaly přednášky a hluboké diskuze o filozofickém a náboženském dialogu, roli vědy a podstatě života. Kromě Petra Vopěnky se jich účastnili mnozí další významní myslitelé, jako například Zdeněk Neubauer, Ivan M. Havel, Jiří Fiala, Jan Sokol, Ivan Štampach, Tomáš Halík, Zdeněk Kratochvíl, Ivan Chvatík, Karel Floss, Pavol Zlatoš a další.

A právě roku 2001 bylo několik dní Letní filosofické školy věnováno knize Petra Vopěnky. Ukázalo se, že diskuze nad novými základy vědy, které by v post-karteziánském věku nevylučovaly lidské res cogitans ze svého záběru, diskuze nad filozofickými otázkami matematiky a diskuze nad Vopěnkovou Alternativní teorií množin byly natolik plodné a pro všechny účastníky tak důležité, že hned od dalšího ročníku Letní filosofické školy byl celý její týden v programu vyhrazen právě těmto tématům a dostal příznačný název – Sázavské meditace o základech vědy.

Sázavské meditace se postupně staly určitou svébytnou akcí vnořenou do širšího kontextu i trvání Letní filosofické školy. S trochou nadsázky by se dalo říci, že poklidný a do jisté míry komunitní tok spíše teologicko-filozofických diskuzí byl pravidelně vždy na týden „narušen“ (v tom nejlepším slova smyslu!) hereticko-matematicko-filozofickým uragánem Sázavských meditací. A všichni se na toto narušení těšili – studenti, doktorandi, jejich starší kolegové i různí významní čeští myslitelé se každý druhý červencový týden sjížděli do Sázavy, aby v přátelské atmosféře Sázavských meditací na chvíli unikli od svého každodenního vědecko-akademického mainstreamu typu „publikuj, nebo zhyň“ – a všichni se vraceli plni další badatelské inspirace, síly a odhodlání.

Témata přednášek a diskuzí byla povětšinou volně inspirována právě dílem Petra Vopěnky, avšak zdaleka se jen na ně neomezovala. Mohli jsme tedy slyšet přednášky o kontinuu, aktuálním a přirozeném nekonečnu, vztahu matematiky a reálného světa, o fenomenologii matematiky, pojetí času a prostoru, povaze čísel, o paradoxech teorie množin, povaze živého a tělesného, o negeometrické povaze genu, neeukleidovských světech a eukleidovských konstrukcích, o umělé inteligenci a horizontech fyzikálních modelů, o fysis a logos, o pravdivosti matematiky a o mnohém dalším. Od roku 2008 jsme pak začali každému ročníku Sázavských meditací dávat i tematicky zastřešující názvy: „Počátky a horizonty matematizace ve vědě“, „Filosofie čísel“ či „Povstávání, aneb úvahy o jevech mezi zrozením a uchopením“.

Od samého začátku cyklu se po organizační stránce Sázavských meditací chopil tehdejší Ústav mezioborových studií ZČU pod vedením Miroslava Holečka, dnešního rektora ZČU. Postupně se tento ústav transformoval do odboru Mezioborové aktivity výzkumného ústavu Nové technologie, který nadále i přes leckterá úskalí úspěšně udržoval tradici Sázavských meditací až do roku 2011, kdy Nadace Světový étos musela opustit prostory kulturního centra Prokopios v Sázavě, čímž se zakončila celá jedna éra Letní filosofické školy. Na její odkaz však naštěstí navázala skupina doktorandů z řad pravidelných účastníků Sázavských meditací, kteří s investicí nemalého množství vlastní energie začali od roku 2012 v podobném formátu pořádat Letní filosofickou školu v Dubu nad Moravou a v letošním roce za tímto účelem založili spolek Letní filosofická škola, z. s. Zachovejme jim tedy přízeň.