V Plzni se uskutečnila konference o životě a díle Josefa Františka Smetany
Prvnímu českému popularizátorovi astronomie, Josefu Františku Smetanovi, se věnovala konference, která se uskutečnila 10. a 11. března v prostorách Západočeského muzea v Plzni. Na její přípravě se podílela také pedagogická fakulta.
Trochu ve stínu hudebního skladatele Bedřicha Smetany stojí dílo jeho staršího bratrance Františka, který byl profesorem na plzeňském filozofickém ústavu a gymnáziu. Právě Josef František Smetana se zasadil o popularizaci astronomie v Čechách a přispěl k tomu i první českou knihou o astronomii.
V této učebnici pojmenoval původními českými výrazy astronomické objekty, pro které se dosud používaly jen názvy německé či latinské. Tak například v textu kapitoly o drahách planet z jeho knihy Základové hvězdosloví čili astronomie vydané v roce 1837 můžeme číst: „Dle věčně znamenitých zákonů těchto Keplerových řídí se všechny planety i komety v běhu koloslunečním. Všecky opisují schodnice, v jejichž ohnisku jednom Slunce stojí polohou, velikostí i podobou mezi sebou rozdílné.“ Zde používá pro elipsu výraz schodnice. V kapitole věnované bludicím (=planetám) v části nazvané „Družice Kralomocovy“ (=Jupiterovy) dále píše: „Jako Země jeden, má Jupiter čtyři měsíce neb družice, které, jako luna okolo Země, okolo pána svého se otáčejí a stínem jeho se zatmívají. Zatmění tato, často ze Země se spatřují nejen k určení drah družic těchto ale i k ustanovení délky zeměpisné velmi schopná jsou, zvláště pak tím znamenitá jsou, že nás rychlost světla změřiti naučila. Vyzkoumal totiž výtečný hvězdoslovec Römer, že zatmění družic Jupiterových v protisluní jeho o 8 minut 7 a 1/3 sekund dříve, v sousluní pak o ten samý čas později nastávají a se skončují, než se to ve čtvercích stává, kterýžto úkaz jinak vysvětliti se nedá, než tím, že světlo nějaký čas ku rozptýlení svému potřebuje, že tedy z větší dálky později a z menší dříve do oka našeho přicházejí.“ Zde pak používá výrazy protisluní a sousluní, které byly později nahrazeny podobnými českými výrazy přísluní a odsluní. Podobným vývojovým procesem prošel i výraz hvězdoslovec, který byl později nahrazen výrazem hvězdář.
Organizátorem konference o životě a díle Josefa Františka Smetany konané v rámci Smetanovských dní byla Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s Plzeňskou filharmonií, Fakultou pedagogickou ZČU v Plzni, Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni, Západočeským muzeem v Plzni a dalšími partnery a to pod záštitou biskupa plzeňské diecéze Tomáše Holuba, rektora Západočeské univerzity v Plzni Miroslava Holečka, hejtmana Plzeňského kraje Josefa Bernarda a primátora města Plzně Martina Zrzaveckého. Mediálním partnerem byl Československý časopis pro fyziku.
V této učebnici pojmenoval původními českými výrazy astronomické objekty, pro které se dosud používaly jen názvy německé či latinské. Tak například v textu kapitoly o drahách planet z jeho knihy Základové hvězdosloví čili astronomie vydané v roce 1837 můžeme číst: „Dle věčně znamenitých zákonů těchto Keplerových řídí se všechny planety i komety v běhu koloslunečním. Všecky opisují schodnice, v jejichž ohnisku jednom Slunce stojí polohou, velikostí i podobou mezi sebou rozdílné.“ Zde používá pro elipsu výraz schodnice. V kapitole věnované bludicím (=planetám) v části nazvané „Družice Kralomocovy“ (=Jupiterovy) dále píše: „Jako Země jeden, má Jupiter čtyři měsíce neb družice, které, jako luna okolo Země, okolo pána svého se otáčejí a stínem jeho se zatmívají. Zatmění tato, často ze Země se spatřují nejen k určení drah družic těchto ale i k ustanovení délky zeměpisné velmi schopná jsou, zvláště pak tím znamenitá jsou, že nás rychlost světla změřiti naučila. Vyzkoumal totiž výtečný hvězdoslovec Römer, že zatmění družic Jupiterových v protisluní jeho o 8 minut 7 a 1/3 sekund dříve, v sousluní pak o ten samý čas později nastávají a se skončují, než se to ve čtvercích stává, kterýžto úkaz jinak vysvětliti se nedá, než tím, že světlo nějaký čas ku rozptýlení svému potřebuje, že tedy z větší dálky později a z menší dříve do oka našeho přicházejí.“ Zde pak používá výrazy protisluní a sousluní, které byly později nahrazeny podobnými českými výrazy přísluní a odsluní. Podobným vývojovým procesem prošel i výraz hvězdoslovec, který byl později nahrazen výrazem hvězdář.
Organizátorem konference o životě a díle Josefa Františka Smetany konané v rámci Smetanovských dní byla Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s Plzeňskou filharmonií, Fakultou pedagogickou ZČU v Plzni, Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni, Západočeským muzeem v Plzni a dalšími partnery a to pod záštitou biskupa plzeňské diecéze Tomáše Holuba, rektora Západočeské univerzity v Plzni Miroslava Holečka, hejtmana Plzeňského kraje Josefa Bernarda a primátora města Plzně Martina Zrzaveckého. Mediálním partnerem byl Československý časopis pro fyziku.
Upoutávka na konferenci je k nahlédnutí zde.
Galerie
Josef František Smetana: Základové hvězdosloví čili astronomie, vyd. 1937 v Plzni, str.73 a 74.
Fakulta pedagogická |
Lenka Benediktová |
21. 03. 2017 |