Pavla Kocourková se významně zasloužila o propagaci
belgických veteránů z druhé světové války v Plzni. Vojáci ze 17.
střeleckého praporu přišli do Plzně v roce 1945 jako součást americké
armády. „Dříve se moc nevědělo, že kromě
Američanů se na osvobození Plzně podíleli i Belgičané,“ vysvětluje Pavla
Kocourková, která na Ústavu
jazykové přípravy ZČU působí jako vedoucí oddělení románských jazyků a latiny,
vyučuje zde francouzštinu a češtinu pro cizince. S belgickými veterány se pravidelně setkává na
plzeňských Slavnostech svobody a jezdí za nimi i do Belgie.
„Poprvé jsme
se potkali před 12 lety na Slavnostech svobody, kam jsem byla pozvána jako
tlumočnice, a byl z toho začátek krásné spolupráce,“ vzpomíná Pavla Kocourková na setkání, které
považuje za osudové. „Tehdy tu byli pouze
tři veteráni, dnes jich do Plzně jezdí pravidelně šest včetně rodinných
příslušníků, takže je nás kolem třiceti,“ doplňuje Kocourková, která každý
rok pobyt belgických veteránů v Plzni organizuje – od ubytování přes
tlumočení, účast na akcích i propagaci. Překládala například sborník jejich
vzpomínek, v roce 2015 iniciovala vznik dokumentu o belgických veteránech
v Plzni či speciální expozici v Muzeu generála Pattona. Na webu
Slavností svobody jsou k dispozici rozhovory s belgickými veterány,
na jejichž vzniku spolupracovala.
„Když jsem se dozvěděla, že mi chce belgický velvyslanec předat ocenění, byla jsem velmi překvapená. Je to pro mě velká čest. Všechno vlastně vzniklo docela spontánně – když jsem veterány poznala, byli tak úžasní, že jsem zkrátka měla potřebu dát o nich vědět i ostatním. Chtěla jsem, aby se vědělo, že spolu s Američany přišli do Plzně v roce 1945 i Belgičané, lidé, kteří se po osvobození vlastní země nevrátili ke svým rodinám, ale rozhodli se dále riskovat svůj život při osvobozování pro ně tehdy neznámých zemí,“ říká oceněná lektorka. „Stali se z nás přátelé a já jsem hrdá na to, že se je podařilo spojit do jedné velké rodiny. Společně se snažíme předat štafetu dalším generacím, veteráni s sebou berou do Plzně své děti, vnoučata a pravnoučata. Je důležité, aby se povědomí o událostech roku 1945 a roli Belgičanů při osvobozování udrželo,“ dodává Pavla Kocourková, která už má z roku 2015 od členů bratrstva 17. střeleckého praporu čestný kříž za oddanost a horlivost při propagaci praporu.
Řád Leopolda II. je třetí nejvyšší belgické státní vyznamenání, je udělován na základě královského dekretu. Hodnost rytíře řádu Leopolda II. získalo za 117 let jeho existence asi jen 40 lidí na světě, většina z nich je belgické národnosti.
Pavlu Kocourkovou přijal i rektor ZČU Miroslav Holeček.
Ústav jazykové přípravy |
|
21. 04. 2017 |