Ukázka z podcastu UniverZ. Poslouchejte celý díl na Spotify a Youtube
Zatímco dvacetiletý Teodor chodí na prezenční výuku, jeho otec Vladimír je ve škole hlavně o víkendech a kombinuje ji s prací na plný úvazek. A přestože jeden sedí v prváku a druhý ve třeťáku, doma prý fungují hlavně jako parťáci. „Tak určitě si pomáháme. Minimálně tím, že o těch věcech mluvíme a probíráme, co se zrovna děje,“ říká Vladimír Pech. Jeho syn Teodor s úsměvem doplňuje: „Já určitě v deset večer vždycky tátovi volám, když se zrovna učím a snažím se zjistit odpověď na otázku, se kterou si fakt nevím rady.“
Ke strojírenství oba přivedla technika, jen každého trochu jinak. Teodor vyrůstal mezi modely a motory, které doma společně opravovali. Vladimír se ke studiu vrací po pětadvaceti letech, kdy školu nedokončil a zamířil rovnou do praxe. Tentokrát ho ale nežene kariérní ambice. „Spíš jsem si říkal, že to ještě zkusím. Byla pro mě motivací snaha ukázat dětem, ať to také zkusí,“ vysvětluje. Právě otcův návrat na vysokou školu nakonec ovlivnil i Teodora. „Když jsem viděl, že se přihlásil, tak jsem si řekl, že nemůžu zaostávat,“ přiznává.
Sdílejí známky, konzultují technické úkoly a nově i umělou inteligenci, se kterou syn pomáhá otci držet krok. „V dnešní době je potřeba se neustále vzdělávat. Doba se strašně zrychluje a přicházejí obrovské změny, třeba právě AI,“ říká Vladimír Pech. A Teodor přidává vlastní radu těm, kteří zvažují, jestli také podat přihlášku: „Určitě ji podat. A pak nebýt jen student, ale aktivní student.“
Celouniverzitní |
Andrea Čandová |
19. 05. 2026 |