UniverZ: Foťte přítomnost, brzy z ní bude minulost, říká pedagožka Sutnarky Libuše Jarcovjáková

Autorka syrových snímků normalizační Prahy a vedoucí ateliéru Fotografie na Sutnarce mluví o dokumentu Ještě nejsem, kým chci být. Kdy bude, kým chce být? V univerzitním studiu popisuje, jak vypadá Oscarová realita a proč studentům letos zadala volné téma.

Libuše Jarcovjáková: Někteří studenti jsou lepší než já

Ukázka z podcastu UniverZ

Vlastní vstupy do médií se snaží nebrat příliš vážně, přesto Libuše Jarcovjáková patří k fotografkám, které se nebojí být blízko lidem ani vlastním vzpomínkám. V novém dílu univerzitního podcastu UniverZ vypráví o tom, proč ji od mládí přitahovaly dobrodružné enklávy mimo běžný svět většinové společnosti: Romové na periferii, vietnamské děti v uzavřené komunitě nebo prostředí pražského T-klubu. „Je důležité zkombinovat intuici a hodně emotivní focení. Jsou mi méně blízké fotografie, které vznikají na základě čisté kalkulace a myšlenkového procesu," popsala.

Dokument o jejím životě Ještě nejsem kým chci být se sice do dalšího kola Oscarů, které se v Los Angeles předávají 16. března, nakonec nedostal. Zkušenost s promo kampaní k filmu ale líčí zcela bez pozlátek. Šestnáct projekcí a debat během čtrnácti dnů v Los Angeles a New Yorku jí ukázalo rozdíly mezi Evropou a Amerikou i tvrdou logiku filmového průmyslu. „Jak ten mechanismus funguje… bohužel 99,9 % je to o penězích,“ zaznělo. „Velmi brzy jsem si uvědomila, že ten film nemá šanci. Dlouhodobě vítězí v kategorii dokument filmy, které mají politický přesah nebo zaznamenávají opravdovou tragédii," dodala.

Druhá polovina rozhovoru patří výuce na Sutnarce, kde Libuše Jarcovjáková už tři roky vede ateliér Fotografie spolu s Barborou Mrázkovou. Mluví o úmyslném dvojkolejném přístupu, který si zvolily. Pro začínající fotografy má jednoduchou radu: „Foťte, co máte blízko kolem sebe. To, co se vám zdá dnes banální, brzy nebude samozřejmost. To bude historie.“

Poslechněte si celý rozhovor na Spotify nebo Youtube.