Jak vypadal Jan Nepomucký, víme i díky absolventce ZČU

Studující Úspěchy Věda

Kateřina Dobrovolná, dnes už absolventka Fakulty filozofické ZČU, iniciovala ještě jako doktorandka vytvoření repliky lebky svatého Jana Nepomuckého. Díky její aktivitě dnes už víme i to, jak tento oblíbený český světec mohl vypadat.

Repliku lebky sv. Jana Nepomuckého a také repliku jeho lopatky a mozkové tkáně, která byla stovky let považována za světcův jazyk, mohou návštěvníci Svatojánského muzea v Nepomuku obdivovat už od dubna 2017. Repliky vyrobil technikou 3D tisku tehdejší student doktorského studijního programu Fakulty elektrotechnické ZČU Karel Slobodník právě na podnět doktorandky Fakulty filozofické Kateřiny Dobrovolné.

Ta se však svatojánskému tématu věnovala dál a rozhodla se zrekonstruovat i podobu celosvětově významného nepomuckého rodáka. Společně s manažerem Mikroregionu Nepomucko Pavlem Motejzíkem proto oslovila odborníky z Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea v Brně – antropoložku Evu Vaníčkovou a sochaře Ondřeje Bílka. „Na brněnské kolegy jsem dostala doporučení s tím, že mají s rekonstrukcí podoby zkušenosti a patří k nejlepším v republice,“ vysvětluje absolventka Fakulty filozofické ZČU Kateřina Dobrovolná svůj výběr. Výstupem práce je bronzová busta, která byla 19. března v prostorách nepomuckého arciděkanství.

Přítomni byli i její brněnští tvůrci. Návštěvníci akce se tak dozvěděli zajímavé informace o vzniku busty včetně podrobností týkajících se metody rekonstrukce podoby Jana Nepomuckého. „Jelikož pravé ostatky svatého Jana Nepomuckého jsou uloženy v hrobce svatovítské katedrály a jejich zkoumání není v současnosti možné, přistoupili jsme k manuálnímu vytvoření co nejpřesnějšího modelu světcovy lebky na základě metrické, kresebné a fotografické dokumentace, která je k dispozici po profesoru Emanuelu Vlčkovi z výzkumu světcových ostatků z roku 1972,“ říká Eva Vaníčková.

„Rekonstrukce obličeje vždy vyžaduje podrobnou analýzu lebky, zaměřenou na základní charakteristiky, její morfologii a rozměry. Tato zkoumání poskytují informace o věku, zvláštnostech na lebce, patologiích a zraněních. Profesor Emanuel Vlček vše důkladně popsal a shrnul v publikaci Jan z Pomuku,“ vysvětluje antropoložka s tím, že Vlčova zjištění byla základem pro jejich práci.

Celý proces vzniku busty, tedy sběr dat, tvorba modelu lebky, modelace busty a odlití z bronzu, trval přibližně rok. Busta stála 130 tisíc korun, včetně práce na rekonstrukci podoby a sochařských prací.

Galerie


Fakulta filozofická

Šárka Stará

22. 03. 2019