Hlavní stránka Info portálu ZČU

Izzat Kass Hanna je šestadvacetiletý student, který se právě pokouší na Ústavu jazykové přípravy ZČU poprat se všemi úskalími českého jazyka. Není sám, koho trápí studium české gramatiky, ale určitě je jediný, kdo má za sebou bezprostřední zážitky ze života, jenž si málokdo z nás dokáže představit. Jeho domov se totiž ocitl uprostřed válečné vřavy. Město Aleppo, kde je on a jeho rodina doma, je druhé největší město v Sýrii a patří k oblastem nejvíce zasaženým občanskou válkou. Díky náhodě a pomoci se ocitl v Plzni na Západočeské univerzitě. Rád by zde dostudoval svůj obor, stojní inženýrství. A doufá, že se jednou bude moci vrátit domů, ke své rodině, a především do lepších časů.
Jak jste se vůbec dostal do České republiky a na naši univerzitu?
Víceméně díky náhodě. V Sýrii jsem absolvoval bakalářský studijní program Strojní inženýrství. A pochopitelně jsem chtěl ve studiu pokračovat dál, jen je to u nás nyní velmi složité a komplikované. Jako křesťan jsem členem společenství, ve kterém mě našel pan Polák, Plzeňan, který právě prostřednictvím jedné církevní organizace hledal někoho, komu by od nás mohl pomoci nejen ve studiu.
Bylo hodně složité, odejít ze Sýrie studovat do Čech?
Nebylo to úplně snadné. Jednak jsem musel nechat svou rodinu uprostřed válečného konfliktu a jednak jsem měl problémy s vyřizováním víza. Vyřídit všechny potřebné záležitosti mně nakonec trvalo přes rok a půl. V důsledku toho jsem na ústav jazykové přípravy nastoupil až v polovině října, nikoli na začátku září, kdy začíná výuka.
Pocházíte z města, které je asi nejvíce zasaženo občanskou válkou. Můžete nám popsat, jaké to je, žít uprostřed válečného konfliktu?
Nepředstavitelné, velmi těžké. Kromě každodenního strachu o život svůj i život svých blízkých je i praktické bytí velmi komplikované. Elektřina funguje jen jednu až dvě hodiny denně. Každá domácnost, pokud to jen trochu jde, má vlastní generátor, který lze využít jen na svícení, ale jeho provoz je velmi drahý a ne každý si jej může dovolit. Voda neteče, veškerou si musíme nosit ze studní. Zásobování města je také velmi složité. Do Aleppa vede pouze jedna cesta kontrolovaná syrskou armádou, kterou ale stále napadají jednotky tzv. Islámského státu. Když nedávno probíhaly těžké boje, cesta nebyla průchodná a město tak zůstalo na celé tři týdny zcela odříznuté od veškerého zásobování.
Funguje tedy v takovém prostředí něco, co by se dalo nazvat normálním životem?
Pokoušíme se o to. Nic jiného nám nezbývá, ale je to velmi obtížné a složité. Lidé, pokud mají práci, chodí dál do zaměstnání a děti do školy. Všichni ale žijí ve velmi skromných podmínkách, kdy i ty nejzákladnější věci potřebné k životu jsou luxusem. A k tomu neustále přítomný strach o život. V Aleppu každý den zemře v důsledku útoků deset až dvacet lidí. Před válkou žilo ve městě 5 milionů lidí, dnes je to sotva polovina.
Předpokládám, že i finanční situace rodin je velmi napjatá.
V Sýrii se nyní platí v dolarech a kurz je velmi vysoký. Zatímco před válkou byl dolar za 15 syrských liber, dnes je za 400. Příjmy ovšem zůstaly stejné a výdaje se zvyšují. Například jen náklady spojené s provozem generátoru jsou velmi vysoké. Mnoho rodin žilo ve vlastních bytech, ale přišlo o ně v důsledku náletů. Teď si tito lidé museli najít náhradní bydlení a platí často vysoký nájem. Všem docházejí úspory.
Co vaše rodina? Jste s ní v kontaktu?
Má rodina je v pořádku. Rodiče jsou již v důchodu, mám jednoho bratra a dvě sestry a žijí stále společně. Píšeme si spolu přes mobilní aplikaci, chatujeme si. Ale moc bych si přál, aby mohli žít na jakémkoli jiném bezpečnějším místě.
Jaké máte dojmy z Plzně, z České republiky?
Je to má první zkušenost s Evropou, nikdy jsem tu předtím nebyl. Ale dojmy mám jen pozitivní. Lidé jsou velmi milí a vstřícní, Plzeň je krásné město. Našel jsem tu již přátele, chodíme společně do hospody, hrajeme fotbal. Ve srovnání s mým domovem v Sýrii je tu život opravdu neskutečně pohodlný.
Až dokončíte studium češtiny, plánujete pokračovat ve studiu vašeho oboru?
Samozřejmě. Rád bych zde pokračoval v navazujícím magisterském studiu na fakultě strojní.
A vaše další plány? Hodláte se vrátit domů do Sýrie?
Moc bych si to přál. Ale zásadně záleží na situaci, jak se tam to s válkou vyvine.