Katedra geografie Fakulty ekonomické Západočeské univerzity v Plzni hostila od 8. do 10. září výroční konferenci České geografické společnosti (ČGS). Ve specifických podmínkách roku 2020, kdy je celý svět doslova zaskočen pandemií COVID-19, prokázala geografická komunita, že dokáže v obtížných situacích najít dost sil, aby pomohla společnosti ve stabilizaci a dalším rozvoji.
„Pokud některé předešlé geografické konference diskutovaly otázky budoucnosti geografie, letošní setkání v Plzni odpovědělo tím nejlepším možným způsobem,“ hodnotí akci člen organizačního týmu Jan Kopp z Fakulty ekonomické ZČU.
Už počet účastníků konference, jichž bylo 187, předčil očekávání organizátorů. Polovinu přitom tvořili studenti. Odbornost jejich vystoupení, ať už se jednalo o 14 účastníků soutěže bakalářských prací nebo o řadu vynikajících výzkumných projektů doktorských studií z celé republiky, je podle Jana Koppa zárukou kvalitní budoucnosti české geografie.
Hlavním spojujícím článkem letošní
konference bylo téma udržitelného rozvoje měst a regionů. 117 registrovaných
konferenčních příspěvků se alespoň částečně věnovalo většině ze 17 globálních cílů
udržitelného rozvoje. Kromě udržitelného rozvoje měst a obcí (54
příspěvků) byla významněji zastoupena témata kvalitní
vzdělání (26), méně nerovností (25), zdraví a kvalitní život (25), průmysl,
inovace a infrastruktura (16), partnerství ke splnění cílů (16), důstojná práce
a ekonomický růst (11) nebo klimatická opatření (10).
Při úvodním plenárním jednání ve středu 8. září pozdravil účastníky primátor města Plzně Martin Baxa, jenž poskytl konferenci záštitu. Ve své prezentaci představil hostitelské město a ukázal směry jeho rozvoje. Výroční setkání geografů podpořila záštitou také děkanka Fakulty ekonomické Michaela Krechovská, která během své zdravice připomněla zařazení konference mezi důležité akce věnované letošnímu třicátému výročí fakulty. Účastníky přivítal také vedoucí pořádající katedry geografie Jaroslav Dokoupil. Konferenci poté zahájil prezident ČGS Pavel Chromý. Součástí zahájení bylo také vyhlášení výsledků studentské soutěže odborných prací ČGS.
Prostor dostali také řečníci s významnými geografickými tématy v oblasti udržitelného rozvoje měst a obcí. Klíčové téma současnosti – šíření onemocnění COVID-19 napříč evropskými zeměmi v průběhu první vlny pandemie – prezentovaly Dagmar Dzúrová a Klára Hulíková Tesárková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Pozvání na prezentaci Strategického rámce Česká republika 2030 přijal Jan Mareš z oddělení udržitelného rozvoje Ministerstva životního prostředí, který představil složitost multiresortního plánování, prosazování a monitorování udržitelného rozvoje na celostátní úrovni.
Vzhledem k současným epidemiologickým opatřením došlo také na dvě on-line vystoupení, která prokázala, že vzdálenost není překážkou odborné komunikace. O tom, proč a jak některé obce více zapojují své občany, promluvil Jiří Pánek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Michal Kohout z California State University, San Bernardino vysvětlil pozici udržitelného rozvoje v americkém vzdělávacím prostředí.
Snahou organizátorů bylo ukázat geografii jako významnou aplikační vědu, která pomáhá řadou projektů na různých úrovních veřejné správy. Na plenární jednání byl proto zařazen příspěvek Martina Ouředníčka (PřF UK), který vysvětlil úskalí vymezování metropolitních území a aglomerací statutárních měst v Česku, v kontextu potřeb nástroje ITI. Následně prezentoval Jiří Ježek (ZČU) výsledky projektu na podporu strategického plánování v podmínkách malých měst.
Po jednání měli účastníci konference možnost se seznámit s Plzní během večerních exkurzí. Díky podpoře organizace Plzeň TURISMUS navštívilo na 40 účastníků Loosovy interiéry, které připomínají kořeny trojrozměrného plánování v architektuře bytových prostorů. Druhá exkurze seznámila zájemce o moderní techniku ve vzdělávání s virtuální třídou Fakulty pedagogické ZČU.
Druhý den konference byl naplněn desítkami ústních prezentací. Příspěvky byly rozděleny do čtyř sekcí a jednoho bloku panelových diskusí. Rozsáhlý prostor byl věnován výzkumům v oblasti geografického vzdělávání, rozvoji venkova, cestovnímu ruchu, významně byla také diskutována otázka přístupnosti jako principu udržitelnosti, stejně jako metody geografického výzkumu nebo otázky adaptace na klimatické změny. Na 22 výstupů z výzkumných projektů a odborných studií pak představila posterová sekce. Jejím zpestřením byla prezentace 3D modelů barokních památek vytvořených digitálních technikou na katedře geomatiky Fakulty aplikovaných věd ZČU.
Seznámit se s mediální tvorbou zaměřenou na geografická témata a lépe pochopit, jak geografii a výsledky jejího výzkumu lze prezentovat v mediálním prostoru, mohli účastníci panelové diskuse Geografie a média, jejímiž hosty byli Vít Pohanka (ČRo), Tomáš Tureček (National Geographic Česko) a Vladimír Piskala (ČT). National Geographic Česko zároveň jako jeden z partnerů podpořil celé konferenční jednání.
Čtvrteční program konference se opět soustředil do jednotlivých odborných sekcí. Zájmu se těšila panelová diskuse o strategii regionálního rozvoje ČR, kterou Jiří Ježek moderoval jako výměnu zkušeností mezi pozvanými hosty z Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a odborníky zaměřenými na aplikovaný výzkum regionálního rozvoje. Pozvání do diskuse přijala Marie Zezůlková, ředitelka odboru regionální politiky MMR.
Na závěr třídenního programu byla ještě příležitost poznat proměny centrální oblasti Plzně během odpolední exkurze, organizované Janem Koppem. Vývoj, současný stav a plánované projekty transformace centrální oblasti města představil architekt Jaroslav Holler z Útvaru koncepce rozvoje města Plzně. Tečkou za exkurzí a symbolicky i za celou konferencí byla prezentace revitalizované vodní plochy Mlýnské struhy. Hydrobiolog Jindřich Duras z Povodí Vltavy podrobně vysvětlil, proč je management vodních ploch v městském prostoru ekosystémově komplexní a složitý úkol.
Rámcový obsah přihlášených konferenčních příspěvků (editoři David Vogt, Martin Kebza, Marie Novotná) je publikován v elektronickém sborníku abstraktů z konference, dostupnému na konferenčním webu. Celé příspěvky vybraných zájemců o publikování budou nabídnuty k recenznímu řízení geograficky zaměřeným časopisům. Pořádající Fakulta ekonomická ZČU v Plzni vydá některé studie z příspěvků v rámci speciálního konferenčního čísla časopisu Trendy v podnikání.
„Setkání geografů v Plzni unikátní bylo nejen vzhledem k epidemiologickým, ekonomickým a společenským okolnostem roku 2020. Věříme, že ukázalo také některá unikátní zákoutí města Plzně. Jsme rádi, že geografická komunita pozitivně zareagovala na nabídku pořádající Západočeské pobočky České geografické společnosti uspořádat konferenci v nejisté době,“ říká Jan Kopp. „Když máte pocit, že se na vás valí vlny a nezůstává kámen na kameni, je třeba, abyste se měli čeho zachytit. Takovým stabilním bodem se v době koronavirové krize ukázala Česká geografická společnost, která se může prezentovat úspěšným průběhem výroční konference 2020 v Plzni,“ uzavírá Jan Kopp.
Revitalizaci Mlýnské strouhy v rámci konferenční exkurze v centru Plzně představil Jindřich Duras.
Konferenci zahájil mimo jiné primátor města Plzně Martin Baxa, který přiblížil také plán rozvoje města.
Fakulta ekonomická |
|
15. 09. 2020 |