Ing. arch. Pavel Němeček, CSc. se narodil 31. července 1945. Vystudoval fakultu architektury na Českém vysokém učení technickém v Praze. Byl členem České komory architektů, v Plzni působil jako ředitel Krajské projektové organizace Stavoprojekt a do podoby města se zapsal hned několikrát. Kromě původního kampusu Vysoké školy strojní a elektrotechnické, předchůdkyně Západočeské univerzity, je podepsán například pod objektem a areálem bazénu na Slovanech a spolupracoval rovněž na projektu Domu kultury RO, pozdějšího a dnes již neexistujícího domu kultury Inwest. Získal ocenění za rekonstrukci budovy Velkého divadla v Plzni.
„Pan architekt Němeček na ZČU zanechal hluboký otisk nejen tím, že se významně podílel na současném vzhledu jejího kampusu, ale i v předávání svých bohatých odborných zkušeností studentům studijního oboru Stavitelství po dobu více než 10 let. Již od počátku existence tohoto oboru na ZČU vyučoval 2 předměty, zaměřené na zásady navrhování a projektování pozemních staveb. Studenty v nich seznamoval s postupy přípravy staveb na konkrétních příkladech vlastních realizací i realizacích kolegů z celého světa,“ vzpomíná Jan Pašek, vedoucí Oddělení stavebního inženýrství Fakulty aplikovaných věd.
Plán univerzitního kampusu představil Pavel Němeček v roce 1980. Pět let poté se začala stavět největší budova s adresou Univerzitní 22, v níž dnes sídlí Fakulta strojní, Fakulta ekonomická a Ústav jazykové přípravy. Zároveň s ní podle architektova návrhu vznikala také budova menzy a tělocvična, následovaly budovy počítačového centra, rektorátu a přístavba menzy. Pavel Němeček navrhl také Fakultu elektrotechnickou, jejíž stavba skončila v roce 2004. Při práci na ní se poprvé profesně sešel se synem Danielem, rovněž architektem, který později navrhl její výzkumné centrum RICE.
Jak se univerzitní kampus budoval, vzpomínal Pavel Němeček v roce 2018 v rozhovoru pro časopis ZČU&architektura: „Stavba začala v roce 1985 a byla součástí první etapy výstavby areálu, který měl ale být větší, než jaký je dnes. Takzvaný Zelený trojúhelník totiž původně zabíral plochu od Borské až po spojku okolo věznice, z toho část měla sloužit výzkumákům ze Škodovky a zbytek univerzitě. (…) Kromě budov, které v něm dnes jsou, se počítalo například také s velkou aulou, kolejemi, budovou fakulty pedagogické, protihlukovou stěnou mezi univerzitou a silnicí. Stavby připomíná krychlový kámen, který v kampusu dodnes je. Nápis má pouze na jedné stěně a ostatní jsou čisté – to proto, že se na ně měly postupně doplňovat další projekty.“
Celouniverzitní |
Pavel KORELUS |
24. 03. 2022 |