Vzdělávat se a poznávat svět je klíčové, říká dobrovolník z olympiády

Začal nový semestr, ale my se na našem portálu INFO ještě krátce ohlédneme za prázdninami. Do Brazílie nás přenese rozhovor se studentem ekonomické fakulty, který pomáhal jako dobrovolník s organizací letní olympiády.

Marek Čech dokončil letos v červnu magisterské studium na Fakultě ekonomické ZČU. Odměnou za vynaložené úsilí mu byly hodně netradiční prázdniny – vyrazil do brazilského Ria de Janeira, kde nejprve učil angličtinu děti a teenagery z favely (tak se označují místní chudinské čtvrti) a poté pracoval jako dobrovolník na olympiádě. K tomu ještě stihl pomáhat v Českém domě. Nyní nastupuje zpět na ekonomickou fakultu jako doktorand.

Jak jste se dostal k výuce angličtiny zrovna v Riu?
Tuto stáž mi umožnila mezinárodní studentská organizace AIESEC, která působí také při ZČU. Když jsem na jaře obdržel finální potvrzení své účasti na olympiádě v podobě rozpisu směn, byl pro mě určitý druh stáže doplňující můj pobyt v Jižní Americe jasnou volbou. Trmácet se přes půl světa a pořádně to nevyužít by přece byla promarněná šance. Sáhnul jsem po AIESEC, neboť jsem činnost této organizace znal z dob svého členství. Konkrétní stáž jsem pak našel v její elektronické databázi. S odstupem času vše může vypadat jako mistrovský plán, ale bylo to do určité míry dílo náhody a já měl kliku, že vyšlo.

Chudinské čtvrti v Riu, to jsou drogy, kriminalita, zbraně. Neměl jste obavy z toho, jak mezi místní mládeží s „drsným odchovem“ obstojíte?
Takto jsem k tomu vůbec nepřistupoval. Stránka na wikipedii popisující favely v Riu nebo známý film Město bohů vám zrovna příliš kuráže před odletem nedodá, ale v mém případě byl opak pravdou. Za dobu svého pobytu jsem se osobně nesetkal s žádnou z výše popisovaných nenávistí. Je nutné si uvědomit, že se jedná o naprosto jiný svět, na který lze jen těžko uplatňovat evropská, natož naše česká měřítka. Tím samozřejmě neobhajuji nastíněné problémy, ale snažím se spíše vysvětlit smysl mého pobytu. Na jedné straně jsem se snažil pochopit místní kulturu a život a svým působením v neziskové organizaci INPAR zabránit právě tomu, aby se děti z uzavřených a nebezpečných komunit, jaké favely představují, do podobných problémů dostávaly. Myšlenka byla taková, že vzdělání, na které mají děti nárok na státních školách, nepokrývá celý den. To představuje riziko v podobě trávení volného času na ulicích favel. Smysluplné využití volného času pak nabízejí neziskové organizace jako ta, ve které jsem působil já, a nabízejí dětem další vzdělání či možnost kreativního a sportovního vyžití. Výuka v jiné kultuře byla naprosto nepopsatelným zážitkem, který můžu shrnout jen tak, že místní děti zlobí úplně stejně jako ty české, ale pokud se vám je podaří zaujmout, učí se velmi rychle a je radost s nimi pracovat.

Měl už jste před svým působením na letní olympiádě nějaké dobrovolnické zkušenosti?
Prakticky celá svá univerzitní léta jsem strávil v již zmiňované organizaci AIESEC, kde jsem pracoval na svém rozvoji a především organizoval projekty, při kterých se zahraniční stážisté představovali v týdenních programech středoškolákům v Plzeňském kraji. Tento projekt pokračuje dodnes pod názvem EDISON. Mám za sebou i zkušenosti s organizováním množství konferencí a plesů, které se většinou nesly v dobrovolnickém duchu. Z jednoho takového projektu, s kterým každoročně pomáhám, jsem se nedávno vrátil. Na poslední víkend před začátkem výuky připadají již tradičně Prvákoviny, které pomáhají prvákům nastupujícím na ZČU s touto pro někoho nelehkou životní situací. Pro všechny zúčastněné se jedná o úžasný zážitek.

Procházel jste jako uchazeč o dobrovolnictví nějakými testy či výběrovým řízením, nebo bylo naopak snadné se na tuto pozici dostat?
Pokud se bavíme o dobrovolnictví na olympiádě, je zde registrace, která přibližně o dva roky dříve předchází samostatné olympiádě. Teď je například možné se registrovat na zimní olympijské hry v Pchjongjangu 2018 v Jižní Koreji. Následují online jazykové testy, semináře a pohovory. Klíčem je vytrvat. Usuzuji, že ideální je znát dobře angličtinu a jazyk pořadatelské země, další jazyky jsou pak výhodou. Ze zkušeností, které uchazeč má, se dle mého nejvíce přihlíží k dobrovolničení na některé z předchozích olympiád či podobné sportovní akci. V případě AIESEC je situace dost podobná, prověření jazykové vybavenosti a především pohovor nastavující očekávání od stáže je klíčový pro přijetí na některý z programů, které organizace nabízí. Následně si z již zmíněné databáze vybíráte stáž a podstupujete pohovory s přijímací organizací. Když naleznete tu pravou stáž pro vás, následuje několik nezbytných oficialit a můžete začít balit. Zda je něco snadné, to je velmi subjektivní, pravidla jsou pro všechny stejná. Já se pokusil maximálně využít svých dosavadních zkušenosti a vyplatilo se to.

Co všechno jste jako dobrovolník na olympiádě zajišťoval?
Každý dobrovolník má přidělenu svoji roli. Ty jdou napříč celým spektrem funkcí, které si dokážete na tak velké akci představit. Od ostrahy parkoviště přes lékařskou pomoc, mediální služby až po nosiče sportovního vybavení či asistenty rozhodčích. Rozmanitost je tedy obrovská. Já jsem pracoval v rámci mediálních služeb a spolu s týmem jsme zajišťovali plynulý chod tzv. mixzóny, místa, kde se sportovci poprvé setkávají s novináři. Konkrétně jsem byl v Carioca Areně 3, kde probíhal šerm a následně taekwondo. Pozice byla úžasná, neboť jsme viděli spoustu emocí, slyšeli spoustu příběhů jednotlivých atletů a každý den viděli medaile, se kterými se po ceremoniálu sportovci předvedli novinářům.

Měl jste příležitost fandit i českým sportovcům, nebo se dostat na zápasy či utkání, které Vás zajímaly?
Samozřejmě, pokud si člověk zakoupil na dané utkání lístek, mohl svoji směnu ukončit dříve a vyrazit fandit. Je potřeba si uvědomit, že v případě dobrovolnictví na olympiádě nejde tak úplně o fandovství, ale o plnění role, která vám byla udělena a kterou byste měli plnit, jak nejlépe umíte. V tomto případě šlo především o olympijské hodnoty. Já si nenechal ujít cyklistickou časovku, kde jsem podporoval Honzu Bártu a Leopolda Königa, a navštívil jsem také zápasy Lukáše Krpálka. Obrovským zážitkem bylo účastnit se následných medailových oslav v Českém domě.

Zbyl Vám čas navštívit i nějaké proslulé destinace v Riu, například Copacabanu, Corcovado nebo Cukrovou homoli?
Bez toho by to snad ani nešlo. Dobrovolnictví v zahraniční je vždy spojeno s cestováním a návštěvou turistických míst. Ani v mém případě tomu nebylo jinak. Copacabanu jsem navštívil hned několikrát a nejvíce se mi líbila v noci, kdy ožila rytmy samby a bosanovy z přilehlých barů. Navštívit sochu Krista Spasitele na Corcovadu tyčící se nad Riem je povinností každého turisty, který sem zavítá, a výhled je nádherný. Výlet na Cukrovou homoli, čili další z kopečků, kterými je Rio jako město s největším podílem přírodních městských parků protkáno, jsem nechal až na týden po olympiádě. Zvolil jsem cestu ve večerních hodinách, která mi umožnila vychutnat si úžasné noční pohledy na celé Rio.

Začíná nový semestr, takže pojďme zpět do školy: Na co jste se během svého studia ekonomie zaměřil a co tedy budete dále rozvíjet v doktorském studiu?
Z mého pohledu je velmi těžké se v tak širokém oboru, jakým v mých očích je ekonomie a ekonomika, zaměřit na konkrétní věc, a hlavně trefit se hned napoprvé. Nejinak tomu bylo i v mém případě. Při bakalářském studiu jsem nejvíce času věnoval marketingu, v navazujícím jsem hlouběji pronikl do problematicky projektového a procesního řízení. Obor, kterým se momentálně zabývám, je řízení rizik a především možnost jejich simulování a modelování v programu @RISK. V tomto směru budu rozvíjet i svou vědeckou činnost a následně disertační práci.

Máte už představu o tom, kde byste chtěl po skončení studií pracovat?
Během studia jsem již absolvoval několik stáží v nejrůznějších podnicích a různých oborech, od mediální a komunikační agentury přes výrobní podnik až po plzeňské divadlo. Na základě těchto zkušeností si však stále nejsem jistý, co bych jednou chtěl dělat. Měl jsem ještě jednu teorii, kterou momentálně testuji, a to tu, že role zaměstnance není tak úplně pro mě. Proto jsem se rozhodl začátkem roku pro freelance experience v oblasti marketingu, především v digitálním světě. Zároveň s kamarády pracujeme na splnění dětského snu o založení vývojářského studia počítačových her.

A plány pro příští rok? Opět dobrovolnictví?
Dokud člověk není vázán vlastní rodinou či prací, je klíčové vzdělávat se a poznávat svět. Tím se řídím i já a je tak velmi těžké říci, kam mě příští rok vítr zavane. O to jednodušší to je, když máte rodinu a aktivní přátelé, kteří vás v těchto rozhodnutích podpoří, nebo dokonce vyrazí s vámi. O nějaké stáži či bláznivém výletu do netradičních destinací tak nemůže být pochyb. Zdali budou tyto aktivity dobrovolnické, je otázkou, na tomto přístupu se mi ale líbí samotná jeho podstata, a to nabídnout svůj čas a energii tam, kde je to potřeba, bez ohledu na to, zda je to v zahraničí, v Čechách nebo třeba přímo v Plzni. V dnešní době na mladé lidi čeká spousta příležitostí. Je to jako otevřené dveře - jen je potřeba si tyto dveře nezabouchnout před nosem, nikdy totiž nevíte předem, kam vás zavedou.


Galerie


Fakulta ekonomická

Kamila Kolářová

21.09.16


Loosův interiér doplnil mobiliář navržený studentkou Sutnarky


Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara

18

15.09.17


ZČU přivítala belgického velvyslance


Celouniverzitní

221

07.09.17


V Kollárovce vzniklo moderní lezecké centrum


Celouniverzitní

5

20.09.17