V neděli 27. listopadu zemřel mezinárodně uznávaný odborník v oboru fyzikální metalurgie a materiálového inženýrství, emeritní profesor Jaroslav Koutský. Jeho odborná činnost úzce souvisí s historií Západočeské univerzity v Plzni.
Příprava na profesní kariéru vynikajícího materiálového odborníka započala studiem na rokycanském gymnáziu a pokračovala vysokoškolským studiem na Vysoké škole báňské v Ostravě, kterou dokončil v roce 1952. První tři roky pak působil jako odborný asistent na katedře nauky o kovech, tváření a tepelného zpracování (pod vedením prof. Teindla). V roce 1956 nastupoupil (podobně jako prof. Voleník v roce 1921) do tehdejšího Ústředního výzkumného a zkušebního ústavu Škoda jako vedoucí metalografických laboratoří. V letech 1965 až 1969 se pak stal jeho ředitelem.
Od jeho nástupu do ÚVZÚ začala nejprve externí spolupráce a poté interní činnost na katedře nauky o materiálu. Perspektivní vyhlídky však narušil srpnový vstup vojsk a následný normalizační proces. Katedra nauky materiálu se dostála pod „kuratelu“ katedry pružnosti a prof. Koutský odešel na MTC v Káhiře, kde pracoval jako vedoucí katedry metalurgie a beztřískového zpracování. Po svém návratu v roce 1973 zastával funkci vedoucího oddělení materiálu na katedře materiálů a pružnosti.
V letech 1978 až 1989 působil jako vedoucí odboru reaktorových materiálů v Ústavu Jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. Po listopadu 1989 se vrátil a nastoupil jako vedoucí katedry materiálu a strojírenské metalurgie. Na VŠSE, resp. ZČU pak působil i v akademických funkcích jako prorektor pro vědu a výzkum a proděkan fakulty strojní.
Je obtížné, byť jen ve stručnosti, vyčíst výsledky jeho vědecko-výzkumné a odborné činnosti. Jeho činnost a zásluhy byly oceněny členstvím a vyznamenáním v řadě domácích i zahraničních organizací. Jedním z mnoha vyznamenání je mezinárodní řád za zásluhy o rozvoj materiálových věd IOM (rok 2000, IBC Cambridge), v roce 2007 je jmenován Vědeckou radou ZČU emeritním profesorem. Prof. Koutský je autorem sedmi monografií, více než 200 zahraničních a domácích publikací a autorem 12 patentů.
Spolu s jeho vědecko-výzkumnou činností je spojena od počátku rovněž činnost pedagogická. Již v roce 1959 byl jmenován školitelem v oboru Fyzikální metalurgie a mezní stavy materiálu a Strojírenská technologie. Vedl více než 70 vědeckých aspirantů a 25 doktorandů. Svou osobností dokázal prosadit obnovení kvality a komplexnosti výuky materiálových věd na fakultě strojní. Nejedná se však jen o koncepci výuky, ale i vlastní přístup ke konkrétní výuce jednotlivých předmětů, pro které vytvořil řadu skript i vysokoškolských učebnic.
Profesor Koutský patří do generace prožívající náročná období s řadou dějinných zvratů, počínaje druhou světovou válkou, únorem 1948, srpnem 1968 a posléze listopadovou revolucí 1989. Zachovat si v těchto situacích tvář bylo dost náročné. Životní názor „minimálního morálního kreditu“ provedl profesora Koutského těmito úskalími bez poskvrny štítu.
Pan profesor Koutský nás opustil tiše před dovršením 87 let. Všichni, kteří ho poznali, si ho vážili nejen pro jeho vynikající odbornou úroveň, ať již se jedná o jeho spolupracovníky, posluchače či aspiranty. Nevzpomínejme tedy na něho jen z úcty k zásluhám, které má na materiálovém výzkumu a plzeňské vysoké škole, ale připomínejme si prof. Koutského jako skutečnou univerzitní osobnost s osobitými prvky životní filozofie a etiky.
Celouniverzitní |
Václav Kraus |
13. 12. 2016 |