Hlavní stránka Info portálu ZČU

Profesor Funda patří k těm výrazným osobnostem české akademické obce, kteří dosáhli uznání v zahraničí dříve než doma. Ačkoliv v roce 1971 získal doktorát z teologie na univerzitě v Basileji a působil na univerzitách v Tübingenu, Bonnu, Bochumi, Mnichově, Basileji, Bernu a Göttingen, na ty české mohl vstoupit až po roce 1990. Kvůli obstrukcím komunistického režimu, který odmítl uznat jeho basilejský doktorát, musel znovu promovat v roce 1981 na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze a až po změně režimu bylo možné, aby se v roce 1990 habilitoval v oboru Filozofie náboženství na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 2003 byl na návrh Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně jmenován profesorem pro obor Filozofie.

„Se Západočeskou univerzitou v Plzni je prof. Funda spojen od roku 1995,“ řekla vedoucí katedry Ludmila Dostálová a doplnila: „Po více než čtvrtstoletí tak jako výrazná akademická osobnost inspiroval generace jejích studentů a díky působení v doktorském studijním programu vychoval řadu našich mladších kolegů a kolegyň.“ Vahou své osobnosti podstatným způsobem přispěl k etablování filozofie a religionistiky na Fakultě filozofické. Díky jeho garanci přestala být v roce 2012 Fakulta filozofická ZČU jedinou filozofickou fakultou v České republice, která nepěstuje obor filozofie. Rovněž získání institucionální akreditace v oblasti vzdělávání Filozofie, religionistika a teologie je jeho významnou zásluhou, neboť jedině díky jeho kvalifikaci ve všech třech oborech mohla ZČU obhájit kvalifikační zabezpečení v plném rozsahu této nesourodé oblasti vzdělávání.

Své studenty a studentky vždy učil: „Vědeckost znamená přiměřenost vůči tématu. V oblasti náboženství je proto třeba tematizovat – se snahou o co největší možnou míru objektivity, s největším zaujetím pro nezaujatost – jak vyznavači daného náboženství sami sobě rozuměli a rozumí.“ Tím profesor Funda svou vlastní filozofickou i pedagogickou praxí předžíval pro humanitní diskurz nesmírně důležitou věc: úctu a pokoru vůči názorům druhých. „Nejprve je třeba se snažit důkladně a důsledně pochopit, proč někdo říká to, co říká, proč někdo říká něco jinak než já. A až pak – když se člověk opravdu upřímně pokusí dobrat nejen toho, co ten druhý říká, ale i důvodů, které ho k tomu vedou – formulovat svou pozici, svůj názor. A nebo, pokud se jedná o mínění, které nesdílí, o víru, nikoliv o argumenty podložený názor, zdvořile mlčet.“

S požadavkem přiměřenosti vůči tématu souvisí i jeho filozofická pozice kritického racionalisty. Funda razí termín kvalitativní pozitivismus, který dle něj není pouhou deskripcí, "ale je to skutečný vhled, adekvátní zkoumanému jevu, odrážející dotazovanou skutečnost pokud možno ve všech jejích dimenzích". Odkaz prof. Fundy jakožto kritického racionalisty rozvíjí na katedře filozofie Fundova následovnice Jitka Paitlová, v religionistickém segmentu Fundova myšlení pokračuje jeho doktorandka Zdeňka Špiclová. 

Na konci minulého roku se prof. Funda rozhodl své oficiální působení na katedře filozofie ukončit. Jeho rozhodnutí bylo motivováno rovněž přáním v současné nelehké situaci a s ohledem na dlouhodobé podfinancování vysokého školství neubírat prostor a zejména finance mladším kolegům. Díky středečnímu jmenování však může i nadále na katedře působit a zůstat jejím členem.