Výzkumníci z centra NTIS publikovali v prestižním časopisu
V mezinárodním geovědním časopisu Earth-Science Reviews se už podruhé za dva roky objevil text o úspěších vědců Západočeské univerzity v Plzni.
Vyšší derivace tíhového potenciálu pro geovědní aplikace,
anglicky Higher-order gravitational potential gradients for geoscientific
applications, je titulek článku, který znamená úspěch týmu výzkumníků centra
NTIS Fakulty aplikovaných věd ZČU. Pavel Novák, Martin Pitoňák, Michal Šprlák a
Robert Tenzer ho publikovali v mezinárodním geovědním časopisu Earth-Science
Reviews.
Do prestižního periodika se článek dostal díky tomu, že se plzeňským vědcům podařilo něco jedinečného - v oblasti geofyzikálních věd unikátně odvodili rovnice popisující vztah mezi hustotami a vyššími derivacemi takzvaného tíhového potenciálu. Autoři v článku zkoumají citlivost směrových derivací tíhového potenciálu generovaného zemským tělesem na změny hustoty zemské kůry. Tíhový potenciál přitom vyjadřuje energii tělesa v gravitačním poli a citlivost je míra zobrazovaného detailu, která je reprezentovaná jednotlivými derivacemi. První derivace tíhového potenciálu si lze zjednodušeně představit jako známé tíhové zrychlení, vyšší derivace jako detailnější pohled na tíhové pole, například jako bychom se dívali na předměty pomocí lupy či mikroskopu.
Studii podpořil projekt č. 18-06943S České grantové agentury.
Po článku Integral formulas for transformation of potential field parameters in geosciences (Integrální vztahy pro transformaci parametrů potenciálových polí v geovědách) jde už o druhou publikaci zmíněného kolektivu autorů v tomto časopisu za poslední dva roky. Pavel Novák, Martin Pitoňák, Michal Šprlák a Robert Tenzer patří v centru NTIS k týmu Výzkumného programu 6 Geofyzikální modely a geoinformatické technologie.
Článek si můžete přečíst na webu,
Do prestižního periodika se článek dostal díky tomu, že se plzeňským vědcům podařilo něco jedinečného - v oblasti geofyzikálních věd unikátně odvodili rovnice popisující vztah mezi hustotami a vyššími derivacemi takzvaného tíhového potenciálu. Autoři v článku zkoumají citlivost směrových derivací tíhového potenciálu generovaného zemským tělesem na změny hustoty zemské kůry. Tíhový potenciál přitom vyjadřuje energii tělesa v gravitačním poli a citlivost je míra zobrazovaného detailu, která je reprezentovaná jednotlivými derivacemi. První derivace tíhového potenciálu si lze zjednodušeně představit jako známé tíhové zrychlení, vyšší derivace jako detailnější pohled na tíhové pole, například jako bychom se dívali na předměty pomocí lupy či mikroskopu.
Studii podpořil projekt č. 18-06943S České grantové agentury.
Po článku Integral formulas for transformation of potential field parameters in geosciences (Integrální vztahy pro transformaci parametrů potenciálových polí v geovědách) jde už o druhou publikaci zmíněného kolektivu autorů v tomto časopisu za poslední dva roky. Pavel Novák, Martin Pitoňák, Michal Šprlák a Robert Tenzer patří v centru NTIS k týmu Výzkumného programu 6 Geofyzikální modely a geoinformatické technologie.
Článek si můžete přečíst na webu,
Galerie
Tíhový potenciál a jeho první, druhá a třetí derivace generovaná zemskou kůrou.
Fakulta aplikovaných věd |
Pavel Hájek |
25. 10. 2019 |