AI Act je výzva nejen pro Evropu. Fakulta filozofická ho přiblíží workshopem

Hosté Konference Studující

Nařízení o umělé inteligenci schválil parlament EU 13. března 2024. Je první komplexní závaznou regulací AI zohledňující rizika jejího použití v celosvětovém měřítku. Jaká budou jeho východiska a dopady?

Uznávaní odborníci, ale také studentky a studenti programu Filozofie pro umělou inteligenci budou hlavními aktéry workshopu, jenž na 3. května chystá katedra filozofie Fakulty filozofické a CCS-Lab ZČU. Cílem setkání v budově Fakulty filozofické v Sedláčkově 15 má být reflexe AI Actu, tedy evropského Nařízení o umělé inteligenci, jeho východisek a očekávaných dopadů z filozofické perspektivy i z pohledu praxe.

Úvodní přednášky pronesou Jan Romportl (Elin.ai) a Pavel Petrman (Leuze). Těžištěm workshopu budou referáty studujících Kateřiny Mrázkové, Terezy Sinkulové, Viktora Jacka, Lukáše Pazderníka a Vojtěcha Polívky. Program uzavřou Jana Švadlenková, Jan Fršlínek a Jan Tvrz, doktorandka a doktorandi katedry filozofie, kteří se zabývají umělou inteligencí v interdisciplinárních souvislostech. Workshop bude diskuzním fórem k aktuálnímu celospolečenskému tématu regulace AI a je otevřen komukoliv z akademické obce ZČU i veřejnosti. 

Nařízení o umělé inteligenci (AI Act), jež parlament EU schválil 13. března 2024, je první komplexní závaznou regulací AI zohledňující rizika jejího použití v celosvětovém měřítku. Jeho smyslem je ochránit základní práva a hodnoty sdílené občany EU a zároveň podpořit vývoj a využití důvěryhodné a bezpečné AI i nad rámce EU. Nařízení zakazuje aplikace AI s nepřípustnými riziky, jakými jsou kupříkladu systémy sociálního kreditního hodnocení (social scoring) ze strany establishmentu. Vymezuje systémy AI s vysoce rizikovým použitím, například ve zdravotnictví či kritické infrastruktuře, předepisuje pro ně specifické požadavky a stanovuje povinnosti pro jejich provozovatele a poskytovatele, jež jsou podmínkou pro přístup na trhy EU. U většiny současných systémů AI jsou rizika jejich používání pojímána jako omezená, u nich se vyžaduje transparentnost, nebo jako minimální, ty zůstávají bez regulace. V rámci zvýšení transparentnosti nařízení mj. ukládá povinnost informovat uživatele při interakci s AI-chatboty či zřetelně označovat generovaný obsah ve formě obrázků, zvukových záznamů a videí. 

"Praktická implementace AI Actu skýtá řadu filozofických a etických dilemat, která jsou výzvou pro celý globalizovaný svět. Na workshopu budou diskutována některá z nich, například: jak rozumět základním hodnotám, které drží pohromadě společenství EU, v kontextu celosvětové AI-transformace; jak regulovat AI a neohrozit rozvoj vědeckého poznání či ekonomickou konkurenceschopnost; jak ochránit uživatele AI, kteří většinou principům jejího fungování nerozumí; jak využívat technologie na biometrickou identifikaci či rozpoznávání emocí a zachovat právo na soukromí," říká za organizátory Radek Schuster. Bližší informace poskytne na mailu schust@ff.zcu.cz.

Workshop je pořádán v rámci rozvoje navazujícího studijního programu Filozofie pro umělou inteligenci, který je na ZČU realizován ve spolupráci Katedry filozofie, Katedry kybernetiky a Katedry informatiky a výpočetní techniky od roku 2021. 

Fakulta filozofická

Radek Schuster

24. 04. 2024