Hlavní stránka Info portálu ZČU

„Mým úkolem je chránit práva potenciálně ohrožených diskriminačním jednáním v rámci instituce. Je možné se na mne obrátit v případě, že na ZČU mohlo dojít k nějaké formě porušení sociálního bezpečí, to znamená například diskriminaci, nerovnému zacházení, šikaně, agresi či sexualizovanému a genderově podmíněnému násilí," popsal svou práci ombudsman Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) Petr Šimon.

Ombudsosoba je člověk pověřený řešením situací týkajících se neetického jednání, mediuje spory a konflikty v rámci organizace, poskytuje pomoc všem, kdo se na něj v oblasti sociálního bezpečí obrátí a v neposlední řadě dohlíží na vytváření a udržování sociálního bezpečí v akademickém prostředí. V rámci této problematiky se 16. a 17. ledna na půdě ZČU konalo klokvium Školské ombuds platformy nesoucí podtitul Jak přistupovat k oznámením? Perspektivy a výzvy v praxi ombudsosob.

„Na základě průzkumu z roku 2023 jsme zjistili, že jen šest z devatenácti univerzit má na oblast sociálního bezpečí a rovných příležitostí vyčleněné pozice. Dnes má ombudsosobu nebo osobu v obdobném postavení téměř každá univerzita v ČR,“ uvedla vedoucí oddělení Genderové rovnosti, inkluze a diverzity Akademie výtvarných umění a externí krizová interventka Klára Cozlová Čmolíková. „Práce s lidmi v univerzitním prostředí stále není vnímána jako gró. Proto se domnívám, že bychom měli zajistit rovnost a kvalitu. Klíčové je nastavení společného směřování a etických hodnot, zajištění kvality naší práce a také dostatek zdrojů," dodala.

Setkání na ZČU bylo dalším krokem v procesu etablování ombudsosob na českých vysokých školách, kde v současné době působí více než 50 ochránkyň a ochránců práv studujících i zaměstnaných osob. Agenda, kterou tyto pozice přinášejí, klade na ombudsosoby vysoké nároky – od volby vhodných postupů přes profesionální nadhled až po efektivní komunikaci. Kolokvium se zaměřilo na sdílení osvědčených postupů, reflexi různých přístupů a konkrétní výzvy, jako je například kontraktování – tedy nastavování realistických očekávání a spolupráce mezi ombudsosobou, klienty a institucemi.

Program kolokvia zahrnoval příspěvky renomovaných odbornic a odborníků na mediaci, restorativní spravedlnost a ombuds praxi. Veronika Lovrits a Brent Epperson z Univerzity v Lucemburku představili metodu Empathy, Attention, and Respect Approach (EAR) pro efektivní řešení konfliktů. Kristýna Pešáková z organizace SPONDEA, Alice Koubová z Filozofického ústavu AV ČR a Petra Masopust Šachová z Institutu pro restorativní justici zase nabídly pohledy na práci s oběťmi násilí, dynamiku vztahů v tzv. „trojúhelníku dramatu“ (oběť, pronásledovatel, zachránce, pozn. red.) a obnovu vztahů.

Zúčastnění diskutovali také novelu zákona o vysokých školách, která má vliv na pozice ombudsosob i celkovou politiku v oblasti vysokoškolského vzdělávání. „Naším cílem bylo pomoci ombudsosobám lépe chápat složité situace, které při své práci řeší, a nabídnout jim nástroje pro řešení,“ zhodnotil akci Jaroslav Šotola, předseda Školské ombuds platformy (ŠOP).