Hlavní stránka Info portálu ZČU

Na Západočeské univerzitě v Plzni (ZČU) bylo k poslednímu září 2024 zapsaných 252 studujících ukrajinské národnosti. Jedná se jak o ty, kteří zde byli ještě před válkou, tak o ty, kteří přišli do České republiky až v jejím důsledku. Do té druhé skupiny, tedy do skupiny válečných uprchlíků, patří například i Marta Les, studentka druhého ročníku Fakulty ekonomické, Ivan Ivanov, student třetího ročníku Fakulty ekonomické a projektový manažer v plzeňské firmě, a také vyučující angličtiny na Ústavu jazykové přípravy Natalia Postoiuk.

„V jediném dni se změnil celý můj život. Plánovala jsem si ho úplně jinak. S maminkou jsme si myslely, že tady v Čechách u příbuzných zůstaneme jen několik týdnů. A už to jsou tři roky," uvedla Marta. „Já jsem tady teď úplně sám. Tátu jsem neviděl přes dva roky a maminku s mladším bratrem zhruba rok. Původně sem se mnou přijeli, ale jelikož mám na Ukrajině ještě prarodiče, o které je nutné se starat, vrátili se zpět na Ukrajinu. Jsou v pořádku, ale létá to tam. Před pár týdny minula střela náš panelák o 500 metrů," popsal pro mnoho lidí jen těžko představitelnou situaci Ivan. „Stýská se mi, ale rodičům musím dokázat, že to tady zvládnu, že je vše v pořádku," dodal.

Západočeská univerzita pomohla ukrajinským občanům na začátku války například s ubytováním: „V roce 2022 jsem sem přijela s dětmi a kolegyní a ZČU nám pomohla zajistit ubytování na prvních pár měsíců na vysokoškolské koleji. Mně velice pomohla konkrétně Lucie Rohlíková z odboru celoživotního a distančního vzdělávání, s níž jsem se znala z různých konferencí z předchozí doby. Jelikož jsem na Kyjevské národní univerzitě Tarase Ševčenka vyučovala angličtinu, pomohla mi zapojit se do projektu na ZČU, kde jsem mohla ve své práci pokračovat," podělila se o svou zkušenost Natalia.

Jednou z největších výzev byla pro tyto tři ukrajinské občany čeština: „Chtěla jsem se česky naučit rychle, ale zase tak rychle to nešlo," řekla se smíchem Natalia a dodala, že ukrajinština a čeština jsou si v mnohém podobné. „Například takové koncovky, ty se ještě pořád učím." I v této oblasti byla univerzita příchozím nápomocna. Ti tak mohli využít třeba kurzy Letní jazykové školy, kde je možné učit se daný jazyk i několik hodin denně. „Na začátku jsem uměl říct jen dobrý den a děkuji. Absolvoval jsem na ZČU letní kurz, který trval zhruba tři měsíce, a k tomu jsem se vzdělával sám ve volných chvílích." doplnil Ivan.

„Po příchodu na ZČU jsem se cítila jako maličký mravenec. Na první přednášce ve velké posluchárně, kde mluvil jeden student přes druhého, a já jsem jim skoro nic nerozuměla, to bylo trochu děsivé. Ale teď jsem v pohodě, jsou tu perfektní vyučující a nikdy jsem s nikým neměla žádný problém," uvedla Marta.

A co mají nejraději na Plzni jako takové? „Lidi," odpověděla bez váhání Natalia. „Jsou přátelští a laskaví, to je pro mě nejdůležitější. Každý člověk tady v Plzni se usmívá a chce pomoct, udělat něco dobrého," dodala. „Mám ráda Plzeň a její vliv na mě. Například architektura v Plzni je velice podobná té v mém rodném městě - Lvově. Cítím se tady pohodlně. Není tu moc lidí, ani málo, prostě tak akorát," řekla Marta. Ivan zase uvedl, že má na Plzni nejraději právě univerzitu.

Tito tři různí lidé mají také tři rozdílné pohledy na možnost návratu do své rodné vlasti: „Je pravda, že jsem tady tak trochu zakořenila a chtěla bych v ČR zůstat, když bude ta možnost. Moje dvě děti to tady mají rády, našly si zde kamarády a líbí se jim tu," řekla vyučující Natalia. Studentka Marta by se jednoho dne chtěla vrátit domů: „Domov je domov a vždycky tady budu tak trochu cizí, jak co se týče mentality, tak přízvuku. Ale mám ráda Česko a jednou bych mu chtěla za to, že jsem tu měla možnost studovat, nějak poděkovat. Byla bych šťastná, kdybych v budoucnu mohla nějakým způsobem propojit Ukrajinu a Čechy v rámci mého zaměstnání." Student Ivan uvedl: „Plzeň je už za ty tři roky mým druhým domovem. Mám pocit, že sem patřím. Studuji tady a pracuji, nechtělo by se mi to opouštět. Na druhou stranu - na Ukrajině mám rodinu. Je to těžké, záleží na více faktorech."