Erasmus v Talinnu pohledem studentky Fakulty filozofické

International Studující Univerzita

„Více než polovina semestru na Tallinna Ülikool je za mnou a já myslím, že je čas na krátkou rekapitulaci,“ tak začíná příběh Veroniky Hruškové, studentky Fakulty filozofické ZČU, zaslaný přímo ze zahraniční stáže.

„Je tu zima a prší. V podstatě neustále. Je to takové naše každodenní téma. Ať mi nikdo netvrdí, že konverzace o počasí jsou doménou Britů, protože evidentně nikdy nebyl v Estonsku.

Co se školy týká, zabírá mi relativně dost volného času. Místní univerzita je poměrně náročná, preferuje spíše oxfordský styl výuky, na který jsem doteď nebyla zvyklá, ale upřímně řečeno jsem si ho velmi rychle oblíbila. Je tu vyžadována poměrně obsáhlá domácí příprava na výuku (pravidelně čteme několik akademických textů týdně, ze kterých pak na seminářích, ale i přednáškách vycházíme a debatujeme o nich). Zároveň jsou tu na studenty kladené poměrně vysoké nároky, co se úkolů či různých cvičení týká, na druhou stranu tomu ale plně odpovídá podpora od vyučujících. Velmi zde funguje spolupráce jak mezi studenty samotnými, tak právě mezi studenty a vyučujícími. Důraz je primárně kladen na vytváření vlastních myšlenek a názorů, na schopnost objektivní argumentace a kvalitní akademické diskuze.

Jednoduše řečeno, jsem z místní univerzity a pobytu obecně zkrátka nadšená. Nebudu však tvrdit, že začátky byly snadné a sluncem zalité. Vládní administrativa po příjezdu do Estonska je opravdu složitá a ne vždy pro zahraniční studenty přehledná. Nějakou dobu trvá, než se člověk vůbec zorientuje, kam a na které úřady se musí co nejdříve dostavit, jaké formuláře vyplnit apod. Chvíli trvá, než zjistí, že existuje něco jako Estonian ID, bez kterého se zkrátka v běžném životě neobejde, že zelená kartička na dopravu umí zázraky, ale jen když je správně spárovaná s ID a další. Zkrátka bezbřehá zábava hned ze začátku.

Na druhou stranu, pokud se člověk nezalekne a překoná počáteční (někdy zmatečný) přístup místních státních orgánů, bude mu odměnou skvělá zkušenost. A to včetně bydlení na koleji, která sice zvenku vypadá jako správný estonský pozůstatek komunismu, ale opak je pravdou. Vevnitř je krásně zrekonstruovaná a bydlení naprosto komfortní. Zároveň je doslova čtyři minuty za rohem od univerzity a vládne na ní skvělá a přátelská atmosféra, kde se na jednom patře sejde Čech, Číňan, Španěl, kluk z Ghany a Brazilec a kupodivu to není začátek trapného vtipu, ale skvělého přátelství a úžasných zážitků. Zcela běžně tady probíhají na buňkách Cooking nights, Beer pong, Movie nights apod.

Troufám si také tvrdit, že se mi za tu dobu, co tu jsem, podařilo procestovat prakticky celé Estonsko včetně ostrovů, několikrát jsem se podívala do Helsinek (kam jezdí pravidelně každou hodinu a půl trajekt a cesta samotná zabere zhruba dvě hodiny), chystám se s přáteli do Laponska pozorovat polární záři, a pokud by nebylo Lotyšsko v tvrdém lockdownu, vydala bych se i tam. Pokud vše půjde dobře, čeká mě i po Novém roce návštěva skandinávských zemí. Jinak řečeno, pokud si člověk dokáže rozplánovat čas a školu, lze tu poměrně dobře studovat i cestovat."

Galerie


International Office

Veronika Hrušková

19. 11. 2021