Hlavní stránka Info portálu ZČU

Hrad Loket existoval už zhruba o sto let dříve, než vědci původně mysleli. Dokazuje to nový výzkum archeologa Filipa Prekopa z Národního památkového ústavu. Podle něj už přibližně na přelomu 11. a 12. století stál na kopci nad Ohří kamenný hrad zděný na maltu. Technologie běžná v té době v sousedním Bavorsku byla v tehdejších knížecích Čechách výjimkou. A právě to by mohlo podle vědců odkazovat na to, kdo hrad postavil. 

„Výsledky archeologického výzkumu aktuálně potvrzují představy, že počátky hradu v Lokti je třeba spojovat s kolonizací postupující z prostoru Chebska podle řeky Ohře, přičemž je umožňují spojit již s aktivitami organizovanými rodem Děpolticů (markrabí z Vohburgu), na které posléze navázali štaufští panovníci. Loketský hrad tak v době svého založení pravděpodobně představoval zajištění okrajové výspy jimi kolonizovaného prostoru,“ shrnul Vilém Knoll z katedry právních dějin Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni. Na březnovém semináři na Lokti, kde archeologové představili svůj nový výzkum, přiblížil Knoll historické a regionální souvislosti.

Právní historik ZČU se dlouhodobě věnuje hlavně starším dějinám Chebska, Loketska a sousedních regionů. Nová fakta interpretoval pomocí existujících písemných pramenů a poznatků o průběhu zejména vohburské a štaufské kolonizace a tvorby správních a mocenských struktur v širším prostoru Chebska, Sedlecka a Loketska, ale i celého středovýchodního komplexu štaufských říšských držav.

První písemná zmínka o hradu Loket pochází až z roku 1227. Důkazy, že by stavba mohla být starší, dosud chyběly. Změnilo se to, když tým archeologa Prekopa loni odkryl nejstarší stavební část hlavní kamenné hradby areálu a odkryl i doklady její pozdější přestavby. Vědci tam našli pozůstatky stavenišť z různých období. „K přesnému datování obou stavebních etap přispěla unikátní metoda extrakce a radiouhlíkového datování lipidů ze zbytků potravin zachovaných v jádru keramických nádob. Analýzu provedla Veronika Brychová z České radiouhlíkové laboratoře a vůbec poprvé ji aplikovala na středověký keramický materiál,“ vysvětlil Filip Prekop. Podobné výsledky pak přinesl i rozbor zbytků dřevin a rostlinných zbytků ze vzorků zeminy jednotlivých vrstev.

Nová zjištění představili vědci na Lokti na semináři archeologů, historiků a kastelologů. Tím ale bádání nekončí. Podle Viléma Knolla jsou nová fakta impulsem pro další výzkumy zaměřené na vývoj nejen Lokte, ale celého regionu, a to hlavně na konci 11. a v průběhu 12. století. Očekává se, že přinesou další detailní informace a přesnější závěry. Cenné naleziště přímo na hradě zůstává navíc přístupné pod novou podlahou přízemí Východního paláce. Díky tomu tam budou moci archeologové pokračovat ve výzkumu i v budoucnu.