Hlavní stránka Info portálu ZČU

Vít pracoval se dvěma modely gravitačního pole Měsíce, tedy s odhady gravitace na jeho povrchu. Nejprve provedl výpočty pro oba modely a poté porovnával výsledky v různých oblastech Měsíce, například ve výše položených a nižších částech. „Podobnost zmíněných modelů gravitačního pole závisí na tom, zda porovnáváme gravitační potenciál, gravitační zrychlení či růst gravitačního zrychlení se vzdáleností od povrchu Měsíce,“ dodává Vít. Následně vyvinul novou metodu odhadu hustoty měsíční kůry a na jejím základě výpočet provedl.

„Hledal jsem takovou hustotu, aby co nejlépe popisovala neshodu mezi využitými modely gravitačního pole. V některých základních rysech se výsledná hustota shoduje se stávajícími odhady, lze ovšem najít i rozpory. Nyní pracuji na ověření správnosti výsledků“, dodává Vít. Úloha hledání hustoty tělesa je nejednoznačná, a proto je vhodné výsledky obdržené na základě odlišných principů porovnat.

V případě Měsíce nám taková zjištění např. umožňují najít původ kráterů, zkoumat složení měsíční kůry nebo získávat informace o tepelném vývoji Měsíce či vzniku sluneční soustavy. ‚‚Navrhovanou metodu odhadu hustoty je také možné využít při modelování časových změn gravitačního pole Země reflektující např. tání ledovců nebo nárůst hladiny moří a oceánů,” dodává Michal Šprlák. Tato problematika je jedním z cílů projektu GAČR 23-07031S s názvem “Elipsoidické modelování planetárních gravitačních polí”, jehož je Michal Šprlák hlavním řešitelem.

Nadaný student si cení odborné pomoci, jíž se mu od vedoucího práce dostalo. „Velmi užitečnou byla jeho zpětná vazba. Kromě toho si pan Šprlák našel čas navštívit mé obhajoby práce v krajském a celorepublikovém kole a poradit mi, jak zlepšit projev,“ oceňuje Vít Perkner. V oboru Fyzika SOČ měl Vít přemožitele pouze v osobě Eduarda Plice. Také jeho práci vedl odborník z FAV.