Den plný krátkých popularizačních přednášek a panelových diskuzí jako součást celorepublikových Dnů AI 2025 uspořádala v pátek 14. listopadu Fakulta elektrotechnická ZČU (FEL) ve spolupráci s Fakultou aplikovaných věd (FAV). Nejen vědci a studující, ale i zájemci z řad veřejnosti tak mohli v jednom dni nahlédnout do zákulisí umělé inteligence a jejího využití od nemocnic, přes učebny až po ochranu přírody. O AI se mluvilo otevřeně, přednášející představili nejen její potenciál, ale i o rizika s ní spojená.
Co si vůbec pod pojmem umělá inteligence představit a jakým mýtům v této oblasti nevěřit, vysvětlil na setkání František Mach z FEL. Jeho kolega Václav Šmídl předvedl ukázky generativních modelů jako „nové formy programování“, kdy se klasický kód nahrazuje promyšleně formulovaným zadáním v běžné řeči. O tom, jak AI mění vysokoškolskou výuku, přednášel Jan Švec z FAV. Objasnil při tom nové možnosti pro studující i vyučující a upozornil, kde je naopak důležité nastavit jasná pravidla.
„Chceme, aby návštěvníci viděli AI v konkrétních situacích – ne jen jako buzzword, ale jako technologii, která už dnes zlepšuje životy lidí. Zároveň ale zdůrazňujeme odpovědnost, etiku a kritické myšlení. Bez nich se žádná moderní technologie neobejde,“ shrnul smysl celého setkání Jan Michalík, proděkan pro mezinárodní vztahy a komunikaci Fakulty elektrotechnické ZČU.
Jak konkrétně už dnes dokáže umělá inteligence sloužit lidem v každodenním životě, vysvětlil účastníkům setkání na ZČU například Miroslav Jiřík z FAV. Ukázal, jak algoritmy pomáhají lékařům při rozpoznávání obrazových dat v medicínské diagnostice. Využití AI při zpracování zdravotnické dokumentace pak přiblížil jeho kolega Pavel Král. Návštěvníci tak mohli vidět, že umělá inteligence nesupluje lékaře, ale funguje spíš jako „druhý pár očí“, který upozorní na důležité souvislosti a šetří čas.
Technologie se však neomezuje jen na nemocnice. AI se dá využít například taky jako pomocník při ochraně ohrožených druhů. Funguje to na stejných principech, které stojí za rozpoznáváním objektů na fotografiích. Na příkladech z vlastního výzkumu to ukázal Lukáš Adam z FEL. Podle něj je možné pomocí AI monitorovat volně žijící zvířata a sledovat změny v přírodě. Technologie tak může vést k lepšímu porozumění vlivu lidské činnosti na ekosystémy.
Panelové diskuze otevřely témata, která dnes řeší celá společnost – dopady na trh práce, ochranu osobních dat, odpovědnost za použití algoritmů či potřebu nových digitálních dovedností napříč obory.
Dny AI na ZČU podle organizátorů potvrdily roli univerzity jako místa, kde se potkává špičkový výzkum, praxe i veřejná debata a ukázaly, že umělá inteligence není jen obor pro úzký okruh specialistů, ale téma, které se dotýká opravdu všech.
Fakulta elektrotechnická |
Kateřina Newton |
14. 11. 2025 |
