Hlavní stránka Info portálu ZČU

Kovový tisk s minimálním odpadem, elektrostatické třídění plastů či možnosti nanomateriálů a vodíkové ekonomiky - témata 21. století, kterým se momentálně věnují tři technické fakulty ZČU – strojní, elektrotechnická a aplikovaných věd. Všechny na Společenském večeru ZČU, který se konal 3. prosince na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara, ukázaly, jakou za 75 let své existence ušly cestu na poli vědy i výuky. Vrcholem večera byly prezentace tří vědců a jejich prací na tato témata.

Kromě významného výročí se ale večerem linulo ještě jedno téma – udržitelnost. Šlo totiž také o zakončení podzimní kampaně ZČU & Udržitelnost, kterou univerzita online i na plakátech v centru Plzně upozorňovala na svůj výzkum a vzdělávání budoucnosti.

Za Fakultu strojní vystoupila Ivana Zetková, která publiku z řad politiků, partnerských firem, institucí a univerzitních kolegů představila technologie 3D tisku a aditivní výroby. Zaměřila se zejména na bezodpadový 3D tisk kovů a na recyklaci kovového prášku, ze kterého mohou stále vznikat nové výrobky. „3D tiskárnu už najdeme i ve vesmíru na mezinárodní stanici ISS, od 80. let, kdy tato metoda vznikla, už ušla významný kus cesty na poli vývoje," řekla.

Fakultu elektrotechnickou reprezentoval Jiří Kuthan, který na plastovém tubusu demonstroval problematiku všudypřítomných plastů. „V roce 2022 bylo na světě vyprodukováno 32 milionů tun plastového odpadu. Pokud bychom toto těžko představitelné číslo převedli do objemu a zaplnili jím město Plzeň, nemuseli bychom ode dneška až do Štědrého dne čekat, zda nám tady na Vánoce napadne sníh, jelikož by bylo město během této krátké doby pokryto 77 cm plastového odpadu," upoutal vědec pozornost všech zúčastněných a pokračoval výzkumem možností recyklace, který má na svědomí celý tým fakulty.

David Kolenatý pak za Fakultu aplikovaných věd hovořil na téma vývoje nanomateriálů ve výzkumném centru NTIS. Odborník hovořil o globální spotřebě energie, která je tvořena především fosilnímu palivy a neustále narůstá. S tím je spojen i často diskutovaný nárůst uhlíkové stopy. Možným řešením je podle něj jádro a obnovitelné zdroje. Získanou energii je pak důležité vhodně uložit, s čímž souvisí právě výzkum nanomateriálů. Lidé se ale také dozvěděli o chytrých oknech, které díky těmto materiálům dokáží propouštět i odrážet teplo podle aktuálních podmínek v místnosti. 

Na vystupující navázal rektor ZČU Miroslav Lávička, který si vzal za cíl představit vize univerzity navazující na už probíhající snahu o udržitelné fungování instituce. Naši kolegové z jednotlivých fakult a ústavů – nejen z těch technických – se věnují výzkumům, které souvisejí s udržitelností a snaží se toto téma promítnout i do výuky, což je velice důležité. Pokládáme si tak nyní otázku: Co udrží naši společnost takovou, jakou ji známe i pro nadcházející generace?" řekl. Podle rektora je to hlavně důraz na kvalitní nabídku studia a na navazování dlouhodobé spolupráce s partnery, kteří dokáží pomoci s přetavením teoretických znalostí do praxe. Při vytváření těchto strategií je ale také potřeba vnímat okolí ZČU, přičemž ambicí je svět - ať už jde o spolupráce nebo o to, že se o aktivitách ZČU bude vědět i daleko za hranicemi.

Před 75 lety, přesně 17. října 1949, přivítala Plzeň první studující Vysoké školy strojní a elektrotechnické (VŠSE), která tehdy spadala pod České vysoké učení technické v Praze. Právě tahle událost odstartovala tradici technického vzdělávání v regionu. Večer připomněl nejen tento významný historický milník, ale i cestu školy, z níž se v roce 1991 stala Západočeská univerzita a postupně rozšířila svou nabídku o další obory.Technika a udržitelnost jdou ruku v ruce. Západočeská univerzita v Plzni tímto krokem dokazuje, že je nejen centrem vzdělanosti a inovací, ale i institucí, která si uvědomuje svou odpovědnost vůči společnosti a planetě.