Hlavní stránka Info portálu ZČU

Na začátku kurzu zazněla věta: „Bude to bolet, ale co bolí, to roste.“ A přesně takové tři dny to byly. 

Čekaly nás tři intenzivní dny týmové práce, hledání řešení skutečných problémů a prezentování vlastních nápadů. Přípravy na samotný výjezd začaly ještě před cestou. S ostatními účastníky jsme se setkali, vzájemně se poznali a definovali problémy, na jejichž řešení chtěly jednotlivé týmy pracovat. V našem případě jsme se zaměřili na problém nadměrného času stráveného na mobilu. Postupně jsme problém a tedy i náš nápad rozpracovali až do podoby vlastního zařízení a aplikace, které mají lidem pomoci získat větší kontrolu nad časem stráveným na telefonu.

Samotná výuka začala hned ve vlaku. Byla to příjemná změna oproti běžné výuce v univerzitních lavicích – a zkušenost, kterou jsem do té doby neměla a nejspíš jen tak znovu nezažiji. Ani přestup v Praze neznamenal přestávku. Čas jsme využili k prvnímu testování našeho MVP (minimum viable product, tedy minimální životaschopný produkt). Oslovovali jsme ostatní cestující a zjišťovali především to, zda se s problémem, který se náš projekt snaží řešit, sami setkávají a zda ho vnímají jako skutečně důležitý. Během cesty do Brna jsme získanou zpětnou vazbu vyhodnocovali a hledali způsoby, jak ji využít při dalším rozvoji našich projektů. 

Po příjezdu do brněnského Impact Hubu nás čekala další výuka, první prezentace projektů a především zpětná vazba od vyučujících. Ta se zaměřovala hlavně na obsahovou stránku našich projektů a způsob jejich prezentace – tedy jak naše nápady co nejlépe představit, srozumitelně formulovat jejich přínos a zaujmout publikum. Nechyběla dokonce ani krátká fyzická rozcvička, kterou bych upřímně ocenila i mezi běžnými přednáškami na univerzitě.

Inspirace od lidí z praxe

Druhý den jsme navštívili Jihomoravské inovační centrum, kde jsme měli příležitost nahlédnout na podnikání z dalšího úhlu pohledu. Libor Hoření se s námi podělil o své zkušenosti a ukázal, jak lze přemýšlet o podnikatelských příležitostech. Osobně mě potěšilo také to, že jsem poznala člověka stojícího za portálem Toprecepty, ze kterého sama občas čerpám inspiraci při pečení.

Nové poznatky jsme pak využili při další práci na projektech na Vysokém učení technickém v Brně. Čekala nás další prezentace před odborníky z VUT. V našem případě se jejich zpětná vazba zaměřovala především na finanční stránku projektu a analýzu konkurence. Díky těmto podnětům jsme mohli lépe promyslet ekonomickou stránku našeho nápadu, zamyslet se nad jeho udržitelností a podrobněji prozkoumat konkurenční prostředí.

Právě opakované představování projektů a reakce ostatních pro mě byly jedním z nejcennějších přínosů celého kurzu. Člověk si díky nim uvědomí, že první nápad nemusí být nejlepší a že ochota naslouchat, dívat se na projekt z různých úhlů a upravovat vlastní řešení je stejně důležitá jako samotná myšlenka.

Tři dny práce, jeden finální výstup

Třetí a poslední den jsme se vydali z Brna zpět do Prahy. Ani závěrečná cesta vlakem ale neznamenala odpočinek. Každý tým využíval každou volnou minutu k tomu, aby svůj projekt doladil do posledního detailu a připravil se na závěrečné prezentace.

Vyvrcholením celého kurzu byla prezentace před porotou na Vysoké škole ekonomické v Praze. Snažili jsme se podat co nejlepší výkon po třech dnech intenzivní práce. Zajímavé bylo sledovat také ostatní týmy. Přestože jsme jejich prezentace slyšeli už několikrát, s každým dalším vystoupením byly jejich nápady propracovanější, srozumitelnější a poutavější. Kromě našeho projektu se ostatní spolužáci věnovali například aplikaci pro první pomoc domácím mazlíčkům nebo plánování procházek s prvky gamifikace. Další tým se zaměřil na efektivnější firemní školení a možnosti vyhodnocování jejich dlouhodobého přínosu. 

Projekt pro mě zpočátku představoval především cestu k získání zápočtu. Čím více jsme na něm ale pracovali, tím více jsme ho začali vnímat jako vlastní nápad, který má potenciál dalšího rozvoje. Proto nyní zvažujeme, že bychom se s projektem přihlásili do některé ze startupových soutěží pořádaných na ZČU a ověřili si, kam až se náš nápad může posunout.

Amazing Business School bych doporučila každému, kdo chce získat nové znalosti, rozvíjet své měkké dovednosti a dozvědět se více o podnikání. Kurz vyžaduje nasazení, aktivní přístup a ochotu vystoupit z komfortní zóny. Odměnou je ale spousta cenných zkušeností, nové pohledy na řešení problémů a vzpomínky, které zůstávají i po odevzdání poslední prezentace.