Hlavní stránka Info portálu ZČU

„Děti generace Z, které už vyrostly s internetem a v současné době jsou žáky základních a středních škol, se na výuku dívají jinak než generace předchozí,“ říká Pavel Mentlík, děkan Fakulty pedagogické ZČU a hlavní manažer projektu Didaktika – Člověk a příroda A, jehož závěrečná konference se pod názvem Kritická místa kurikula pro generaci Z v Liberci uskutečnila. Jejím mottem bylo Science centrum jako inspirativní prostředí pro učitele pracující s generací Z. Účastníci konference se proto mohli seznámit s expozicemi, ale i výukovými programy v laboratořích a v planetáriu.

V rámci uvedeného projektu, jehož řešitelem je Západočeská univerzita (ZČU), šlo už o třetí ročník didaktických konferencí. Většinu týmu ZČU tvořili pedagogové Fakulty pedagogické ZČU a zastoupena byla také Fakulta aplikovaných věd ZČU. Do projektu byla zapojena dvě science centra – liberecká iQLANDIA a Svět techniky Ostrava. Dále na něm spolupracovaly Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Univerzita Hradec Králové. Pracovalo se ve čtyřech přírodovědných oborech, a to v biologii, fyzice, geografii a chemii. „Na všech univerzitách vznikla takzvaná profesní společenství praxe, ve kterých pracovali oboroví didaktici z univerzit a učitelé ze základních škol. Zabývali se především kritickými místy kurikula, tedy těmi částmi učiva, která žákům ve škole dělají problémy,“ popisuje Pavel Mentlík. Právě utvoření společenství praxe učitelů, akademiků a pracovníků science center, tzn. vytvoření skupiny osob, které mají společný cíl ve výuce přírodovědných předmětů, a to nabízet žákům výuku, která by jim usnadnila učit se komplikovaná přírodovědná témata, dávala jim smysl a bavila je, se ukázalo být nejvýznamnějším společným výsledkem projektu. „Na konferenci v Liberci bylo ve vzájemných diskusích a aktivitě učitelů vidět, že počáteční nedůvěra, která byla z učitelů cítit během prvního roku řešení projektu, značně opadla. Přesto se stále učíme vést tento vzájemný dialog,“ hodnotí Pavel Mentlík přínos projektu.

Jak zaujmout žáky generace Z, která má nejjednodušší přístup k informacím v celé dosavadní historii lidstva? Jakou formou jim sdělovat nové informace, aby byli motivovaní si je zapamatovat a dále s nimi pracovat? Na takové otázky hledali učitelé základních škol a didaktici zapojených univerzit společně odpovědi.

„Rozhodně nejsem skeptický,“ konstatuje Petr Knecht z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který patnáct let vyučuje i na základní škole, a má tudíž kontakt s prostředím akademickým i vzdělávací praxí. „Největší změna oproti předchozím generacím je v tom, že když žáci nespatřují smysl v tom, co dělají, tak nedělají nic. To je pro učitele obrovská výzva. Ve chvíli, kdy jako učitel představím žákům svoji vizi – pro danou hodinu nebo celý rok, a to způsobem, že do toho půjdou se mnou, už je v podstatě vyhráno,“ vysvětluje Petr Knecht. Jak sám říká, nezpochybňuje roli znalostí, znalost je podle něj klíčovým nástrojem řešení problémů, ale jde o to, jestli se znalostí začíná, nebo končí. „Když předložím problém, který je zajímavý, velmi náročný a je pro žáky výzvou, můžu se přirozeným způsobem dostat k tomu, jaké pojmy a znalosti pro jeho vyřešení potřebuji. K tomu je ale nutná změna myšlení,“ upozorňuje Petr Knecht.

Jak zaznívalo na konferenci, motivaci dnešních žáků lze podpořit zařazováním aktuálních témat a příkladů z reálného světa do výuky, rozšiřováním používaných metod i zapojováním moderních technologií. Výuku je dobré doplnit informačními a komunikačními technologiemi. Jak upozorňuje Petr Knecht z Masarykovy univerzity, je však důležité, aby tyto technologie měly patřičnou přidanou hodnotu a jejich využívání ve výuce nebylo takzvaně na efekt.

V souvislosti s využíváním moderních technologií účastníci otevřeli také otázku případné redukce učiva, vyvolané tím, jak technologie proměňují život lidí. Učitelé zeměpisu například diskutovali o výuce orientace v papírové mapě v době mobilních navigačních aplikací. Jiří Kohout z katedry matematiky, fyziky a technické výchovy Fakulty pedagogické ZČU se podobně zamýšlel nad zařazováním měření analogovými přístroji do výuky fyziky. Také učitelé přírodopisu diskutovali, zda existuje prostor pro zredukování obsahu učiva, když některé dovednosti a znalosti jsou pro generaci Z, žijící ve světě internetu a mobilních telefonů, nepotřebné.

V projektu vznikla řada konkrétních výukových úloh a pomůcek, které učitelé přenesli do své praxe a zařadili je do výuky. Sami učitelé na tvorbě těchto úloh spolupracovali, měli možnost se k nim vyjádřit během jejich tvorby, pilotně je ověřili ve výuce a navrhovali jejich úpravy na základě zpětné vazby od žáků. Při osobních setkáních na konferenci toto učitelé velmi ocenili.

Výsledky projektu budou shrnuty v pěti monografiích, a to čtyřech oborových, zaměřených na biologii, fyziku, geografii a chemii, a jedné teoreticko-metodické, a budou dostupné online široké učitelské veřejnosti.

Didaktika - Člověk a příroda A

CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_011/0000665