Hlavní stránka Info portálu ZČU

Která přírodovědná témata a proč jsou pro žáky těžko pochopitelná? Především tyto otázky si v rámci projektu Didaktika – Člověk a příroda A, financovaného z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, kladli učitelé na univerzitách i základních školách a pracovníci science center. „Dnešní žáci základních a středních škol se narodili do světa internetu, což zásadně ovlivňuje jejich pohled na výuku,“ říká Pavel Mentlík, děkan Fakulty pedagogické ZČU a hlavní manažer projektu Didaktika – Člověk a příroda A. „Pro generaci současných žáků je příznačné, že musejí spatřovat smysl v tom, co se učí. Jejich motivaci může posílit nejen smysluplné zařazování moderních technologií do výuky, ale i rozšíření využívaných metod, lepší vzájemná provázanost s dalšími přírodovědnými předměty a aplikace učiva na příkladech z reálného světa. Řídit by se měla tím, s čím se žáci vůbec ještě mohou v životě setkat a co tvoří jejich svět,“ přibližuje zjištění odborníků Klára Vočadlová, vedoucí oddělení geověd Centra biologie, geověd a envigogiky FPE.

Na projektu spolupracovalo nově vytvořené profesní společenství praxe složené ze 120 učitelů přírodovědných předmětů na 2. stupni základních škol (celkem 74 škol), akademických pracovníků ze čtyř vysokých škol, kromě ZČU ještě Univerzity Palackého v Olomouci, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Univerzity Hradec Králové, a pracovníci dvou science center, jimiž byly iQLANDIA v Liberci a Svět techniky Ostrava. Ti se během tří let podíleli na vytipování kritických míst kurikula, tzn. těch částí učiva, které z různých důvodů dělají žákům problémy. Právě utvoření společenství praxe učitelů, akademiků a pracovníků science center, tzn. vytvoření skupiny osob, které mají společný cíl ve výuce přírodovědných předmětů, je podle děkana FPE Pavla Mentlíka významným výsledkem projektu. Oním cílem je nabízet žákům výuku, která by jim usnadnila učit se komplikovaná přírodovědná témata, dávala jim smysl a bavila je.

Učitelé zapojení do společenství praxe se podíleli na tvorbě a testování inovovaných výukových úloh, které řeší výuku kritických míst kurikula, zúčastnili se řady školení, exkurzí a konferencí pořádaných v rámci projektu. Hmatatelným výstupem projektu je především pět monografií obsahujících moduly s úlohami sloužícími k překlenutí v projektu identifikovaných kritických míst kurikula přírodovědných předmětů.