Hlavní stránka Info portálu ZČU

Vloni v říjnu hostila Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara ZČU geniálního argentinského výtvarníka tvořícího ve Francii, ilustrátora a grafika Gérarda Lo Monaca. Autora pop-up verze Malého prince, Moby-Dicka a řady dalších krásných grafických knih, držitele ceny Grammy za album Edit Piaf, spolupracovníka pařížského Centre Pompidou, Musee d'Orsay a dalších světově známých institucí.

Gérard přijel do Čech na pozvání Renáty Fučíkové, vedoucí ateliéru Didaktická ilustrace, s níž se potkal v březnu 2019 na Bologna Children´s Bookfair, největší přehlídce knih pro děti a mládež v Evropě. Práce našich tří ateliérů ilustrace jej oslnila. Během pobytu v Plzni Gérarda doprovázela jeho partnerka, hudebnice a spisovatelka Marina Cedro. Na fakultě pak uspořádal Gérard přednášku a několikadenní workshop, při němž si vyhlédl studenty Annu Ovsíkovou (3. ročník ateliéru Kniha a tvarování papíru) a Martina Kelbla (1. ročník magisterského ateliéru Ilustrace). Oba jej velmi zaujali.

Charismatický "papírový inženýr" přijal naše studenty téměř na měsíc (od 17. 2. do 13. 3.) pod svá křídla do ateliérového bytu na Montmartru. Požádali jsme Annu a Martina, aby s námi sdíleli vzpomínky na pařížský pobyt.

„Důležitou spojkou celého pobytu byla Gérardova partnerka Marina Cedro, výborná hudebnice, tanečnice, spisovatelka, která překypuje energií a nápady. Pracovali jsme na zhruba čtyřech projektech, které Gérard výtvarně korigoval. Vše to jsou reálné projekty, jež budou po době koronavirové snad zrealizovány. Jedním z nich, který můžeme odtajnit, je návrh dvacetimetrové zdi na šířku v budově Radio France. Naším úkolem bylo navrhnout a stylizovat přes čtyřicet zvířat, která budou vedle sebe různě poskládaná. Doplní tak výstavu audio nahrávek zajímavých zvuků, které vydávají,“ popisují Anna a Martin.

„Začali jsme i s pop-up ilustracemi na téma J. A. Komenský, k jeho velkému letošnímu výročí, jež jsme měli ukázat na knižním veletrhu v Boloni (pozn. red. – Bologna Children´s Bookfair byl kvůli koronavirové pandemii nejprve přesunut na květen, a poté, jako všechny hromadné akce, zcela zrušen). Práce ale není ztracená a věříme, že se budeme moct pochlubit v příštím roce,“ pokračují studenti.

Anna a Martin bydleli ve čtvrti Pantin, což je město v severovýchodní části metropolitní oblasti Paříže: „Je to levnější oblast mimo Paříž, do města jsme jezdili na (elektro)kolech. Pracovní doba byla od pondělí do soboty, nasazení bylo stoprocentní. Měsíční stáž jsme zakončili deinstalací Gérardovy výstavy a zábavnou večeří. Možná, jak se sami naši hostitelé popsali v interview, jejich argentinský původ vložil do celé téhle zkušenosti spoustu pohody. Byli jsme vřele uvítáni, bráni rovnocenně. Francie má samozřejmě širší výtvarné působiště než Česko, díky vysoké populaci potencionálních zákazníků se tvoří více nesmělých knih a komiksů. A zkoumat tuhle kulturu bylo velmi přínosné. Díky Gérardovi jsme nahlédli pod pokličku dění.“

Studenti se snažili svůj pobyt zaznamenávat i výtvarně, Anna ho navíc slovy zachytila takto:
„Tak už je to dnes naposled, co sedíme u okna, snídáme a pozorujeme počasí, jestli půjde jet do ateliéru na kole. Zítra už totiž sklízíme Gérardovu výstavu v École Estienne a v sobotu jedem. Mám pocit, jako bychom den co den jezdili do Rue de Rochechouart už roky, a zároveň jako by to začalo včera. Každý den nám pod rukama něco vzniklo. Maketa, maska, ilustrace či desítky souborů v počítači. Mimo to jsme sem tam odběhli vyfotit nebo natočit něco pro Marinu a občas koupit croissant. Taky jsme poslední dva dny zavedli kreslící session, kdy Marina zpívá a tančí nebo hraje na svoji růžovou elektrickou kytaru, zkrátka si trochu zadovádí. A my dovádíme s tuší po papíře a skicujeme ji."