ZČU nezapomíná na odkaz letců a zve na výstavu do mázhausu radnice

Západočeská univerzita se připojuje k oslavám plzeňských letců, neboť její historie je s dějinami letectví v Plzni neodmyslitelně spjata.

Letci a příznivci letectví z Plzně si letos připomínají významné výročí. Přesně před 110 lety se začala psát historie plzeňské aviatiky, když z tehdejšího dostihového závodiště v Malesicích odstartoval letoun Farman řízený Francouzem Henrim Jullerotem.

Západočeská univerzita se k oslavám připojuje, neboť její historie je s dějinami letectví v Plzni neodmyslitelně spjata. V místech, kde dnes stojí kampus na Borských polích, totiž dříve fungovalo letiště Západočeského aeroklubu Plzeň. Památník nedaleko rektorátu připomíná letce, kteří za druhé světové války bojovali v řadách britské RAF, a ve vestibulu Fakulty elektrotechnické je k vidění stálá expozice věnovaná jednomu z nich – čestnému občanovi města Plzně, brigádnímu generálovi Miroslavu Štanderovi.

Historií plzeňského létání se můžete nechat provést, pokud od 19. června navštívíte mázhaus plzeňské radnice, kde bude až do 10. července k vidění výstava 110 let letectví v Plzni. Spolu s organizátory z Aeroklubu Plzeň-Letkov na ni zveme i my.

„Plzeňské letecké nadšence povzbudili zahraniční průkopníci letectví. V letech 1891 až 1896 uskutečnil Otto Lilienthal asi 2000 krátkých letů na kluzácích. Svým výzkumem křídel inspiroval bratry Wrighty. 17. 12. 1903 letěl Orville Wright 12 vteřin na motorovém letadle, 25. 7. 1909 přelétl Louis Blériot Lamanšský kanál. 19. 3. 1910 se v Plzni ustavilo České aviatické družstvo, které uspořádalo 26. 5. 1910 v Malesicích první veřejný vzlet v Českém království. Letěl francouz Jullerot s letadlem Farman. V říjnu 1910 byl hangár z Malesic přestěhován na Bory, kde vzniká nové letiště, na kterém provedl Jan Čermák první lety 27. 11. 1910,“ popisuje začátky letectví v Plzni za letkovský aeroklub Miroslav Neumann.

V září 1919 vznikl v Plzni Západočeský aviatický klub, pozdější Západočeský aeroklub Plzeň, který se do okupace Československa v březnu 1939 stal nejsilnějším aeroklubem v republice. „Vycvičil desítky pilotů, zúčastnil se mezinárodních závodů, pořádal mezinárodní setkání i velké letecké dny. Po okupaci Němci zabrali letiště a aeroklub uzavřeli, 73 plzeňských letců odešlo do zahraničí, kde se zapojili do boje za osvobození, 40 z nich bylo členy aeroklubu,“ pokračuje Miroslav Neumann s tím, že ve válce padlo 24 plzeňských letců a 13 dalších popravili okupanti za domácí odboj.

Právě tyto letce připomíná památník, kolem něhož studenti i zaměstnanci Západočeské univerzity denně procházejí. Podrobnou historii plzeňského aeroklubu zmapuje zmíněná výstava v mázhausu radnice a oslavy 110 let zdejší aviatiky doprovodí také den otevřených dveří na letišti v Letkově, plánovaný na 12. září, v případě nepříznivého počasí o týden později.