Hlavní stránka Info portálu ZČU

Jak reagovaly a komunikovaly vysoké školy v čase pandemie? Zaujaly univerzity aktivně svou třetí roli a byly společensky odpovědné? Jak krize zasáhla do procesu internacionalizace a vzdělávání? Také na tato témata diskutovali ve čtvrtek 17. září zástupci univerzit, kteří se setkali na ČVUT v Praze.

Diskuzi Role vysokých škol při propuknutí celospolečenské krize přenášel portál Universitas a ze záznamu ji můžete stále zhlédnout například pod tímto článkem.

Západočeskou univerzitu zastupovala vedoucí oddělení Celoživotní a distanční vzdělávání Lucie Rohlíková, spolu s ní se akce zúčastnili ředitel komunikace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Robin Čumpelík, děkanka Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice Jana Holá, prorektor pro mezinárodní vztahy České zemědělské univerzity v Praze Michal Lošťák, rektor Českého vysokého učení technického v Praze Vojtěch Petráček a ekonomický novinář magazínu Reportér Jiří Štický.

Na úvod diskuze řečníci vystavovali vysokým školám pomyslné vysvědčení: obstály v krizi, která vypukla v březnu? Robin Čumpelík řekl, že role vysokých škol byla přímo zásadní. Nechal se slyšet, že beze škol by na jaře byla řada prostředků v nedohlednu a univerzity v řadě případů zachraňovaly stát. Dal by jim proto jedničku s hvězdičkou. „Budu rád, když tuto energii udržíme i nadále,“ řekl s tím, že vysoké školy přicházely i se spontánními projekty a příběhy vzniku některých z nich chce ministerstvo soustředit v připravované publikaci. „Mohla by být návodem, jak mohou průmysl, komodity a akademici spolupracovat,“ dodal.

Podle Lucie Rohlíkové nestála žádná vysoká škola stranou. „Všechny se snažily zapojit, řešily své velké problémy, péči o své studenty, a zároveň věnovaly spoustu času i pomoci společnosti po všech možných stránkách. Poskytly výpočetní výkonu pro výzkum, zapojily se i ručně šitím roušek, výrobou štítů, učitelé z pedagogických fakult pomáhali učitelům ze základních a středních škol, a zapojili se samozřejmě i studenti, zvláště studenti lékařských a zdravotnických fakult. Rozsah pomoci vysokých škol byl obrovský a velmi si vážím, že jsme mohli přispět společnosti,“ uvedla.

Během diskuze upozornila Lucie Rohlíková i na to, že krize na jaře byla vnímána spíše jako krátkodobá a školy si mohly dovolit reagovat krátkodobými řešeními. „Teď už ale víme, že je třeba hledat udržitelný způsob, protože problém se týká celé jedné generace studentů a žáků, kteří každým dnem ztrácejí svůj drahocenný čas,“ řekla a z pozice odbornice na distanční vzdělávání seznámila účastníky i diváky debaty s pojmem virtuální mobilita, který je sice známý v Evropě, ale u nás příliš ne. "Jsou definovány různé způsoby možné zahraniční spolupráce ve virtuálním prostoru, jsou propracované nástroje a možnosti, jak mohou studenti absolvovat distanční studijní programy nebo jejich části. Česká republika doteď neměla výraznou potřebu virtuální mobilitu využívat a myslím si, že tenhle svět se nám teď otevřel. Začne být zajímavý a do budoucna může pomoci v tom, že studenti, kteří normálně mají problémy vycestovat do zahraničí, jej mohou využít a alespoň nějakou zahraniční zkušenost získat."

Diskuzní setkání organizovaly v rámci projektu Partnerská síť vysokých škol pro společenskou odpovědnost Akademie múzických umění, České vysoké učení technické v Praze, Česká zemědělská univerzita v Praze, Univerzita Hradec Králové, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzita Tomáš Bati, Univerzita Pardubice a Západočeská univerzita v Plzni. Mediálním partnerem byl magazín vysokých škol Universitas.