V úterý 8. prosince se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnila online přednáška Formulace smlouvy o IT dílo a Engineering Design Science and Methodology. Uspořádala ji Fakulta strojní v rámci 16. ročníku interdisciplinárních studentských projektů Desing+, a to pod záštitou děkana Milana Edla. Přednášejícím byl ředitel právního odboru J&T Banky Jakub Šváb. Ptáte se, co má tvorba smlouvy společného s principy využívanými ve strojním inženýrství? Přečtěte si rozhovor s Jakubem Švábem.
Engineering Design Science and Methodology (EDSM) je konstrukční vědní disciplína, k jejímuž rozvoji a celosvětovému úspěchu významně přispěl profesor Stanislav Hosnedl z Fakulty strojní. Pane řediteli, jak vás napadlo využívat prvky tohoto oboru v právní praxi?
Dlouho jsme v bance bojovali s tím, jak ve smlouvách o IT dílo přesně definovat předmět smlouvy. Jak předmět smlouvy jasně, srozumitelně a úplně, tj. právně určitě, popsat. Víte, oblast IT je trochu specifická. Stále se ještě považuje za nový obor lidské činnosti a domnívá se, že na ni nelze přenášet poznatky z jiných oblastí. Lidé z IT mají pocit, že jejich obor má svá vlastní pravidla hry. To pak může vést k tomu, že vůči svým odběratelům uplatňují svoji znalostní převahu. Ta je mezi dodavatelem a odběratelem vždy přítomna, ale u smluv v oblasti IT se projevuje ve velké míře. Hledal jsem proto nějaké principy, o které bychom se mohli opřít v naší snaze optimálně, tj. právně určitě, popsat předmět smlouvy o IT dílo. Řešení jsem našel v teoretických a metodických poznatcích EDSM, na jejichž výzkumu a vývoji se podílel pan profesor Hosnedl.
Ve své přednášce pro studenty a pedagogy ZČU jste ukázal, že principy EDSM jste využil už při popisu toho, co vlastně je z právního hlediska software.
Ano, na základě občanského zákoníku a ČSN EN ISO 9000 (norma pro systémy managementu kvality, pozn. red.) lze jednoznačně říci, že software je věc v právním smyslu, a to technický systém. Protože je software věc, aplikuje se na něj smlouva o dílo, nikoliv smlouva o poskytování služeb.
A jak přesně se tady uplatní EDSM?
Podle EDSM je každý technický systém uspořádaný ve stavební, orgánové a funkční struktuře a v prázdné struktuře, takzvané černé skříňce, která je popsaná pouze svými vstupy a výstupy, nikoli svým uspořádáním. Protože smlouvy objednatel uzavírá proto, že chce uspokojit nějaké své potřeby, nikoli proto, že chce, aby byl technický systém uspořádaný v nějaké struktuře. Objednatele prakticky nezajímá, jak bude technický systém v prvních třech uvedených strukturách uspořádaný. To je odpovědností dodavatele. Objednatel jen chce, aby to, co potřebuje, dostal v dohodnutém čase a nákladech v co nejlepší kvalitě. Proto je předmětem smlouvy o IT dílo prázdná struktura, černá skříňka, která ovšem svými výstupy co nejlépe uspokojuje objednatelovy potřeby.
Jestli tomu správně rozumím, smlouva o dílo tedy zkrátka nemůže postihnout všechny technické detaily a ani by to nemělo být jejím cílem.
Ano, ve smlouvě nemá být to, co spadá do struktury stavební, orgánové nebo funkční. Je zodpovědností dodavatele, aby tyto struktury byly v co nejvyšší kvalitě. Pokud dojde k defektům, je vina na straně dodavatele. Dodavatel zkrátka musí uspokojit potřebu objednatele, jak nejlépe dokáže. A objednatelovy potřeby jsou uspokojeny výstupy, které technický systém poskytuje, nikoli jeho strukturami. To je, jak jsem řekl v odpovědi na předchozí otázku, důvod, proč je předmětem smlouvy o IT dílo prázdná struktura, tedy černá skříňka.
To zní až příliš jednoduše. Pokud si ale chci například objednat software, chci přece, aby měl nějaké konkrétní vlastnosti. Ty pak musím ve smlouvě požadovat…
Přesně tak. Při popisu předmětu smlouvy o IT dílo jde o to, které vlastnosti je potřeba ve smlouvě uvést. A právě tento zásadní problém řeší EDSM. Profesor Hosnedl ve své práci Systémové navrhování produktů kromě jiného v souladu s ČSN EN ISO 9000 stanoví, že každý technický systém má vlastnosti závazné, požadované a obvykle předpokládané. Vlastnosti závazné a obvykle předpokládané považujeme za samozřejmé. Například u osobního auta jistě nebudete požadovat, aby mělo brzdy. Vlastnosti závazné a obvykle předpokládané proto ve smlouvě uvádět nebudeme. Určíme v ní pouze vlastnosti požadované.
Jak ale poznám, co přesně patří do které z těchto tří skupin vlastností?
Opět jsme u EDSM. Ta totiž dokáže technický systém naprosto přesně popsat. Díky tomu můžeme rozlišit, co do zadání patří, a co nikoliv. Na jedné straně máme struktury technického systému, které jsme zmínili před chvílí (stavební, orgánová a funkční struktura a černá skříňka, pozn. red.). Na druhé straně pak máme vlastnosti technického systému. Vlastnosti technického systému EDSM rozděluje na skupinu vlastností reflektovaných, dalo by se říct vnějších, a skupinu vlastností vkonstruovaných nebo také vnitřních. Každá tato doména vlastností se pak dále dělí na logicky uspořádané třídy a ty se člení na dvě až tři jednoduché podtřídy. EDSM nám tak poskytuje přesný a úplný výčet skupin vlastností, které každý technický systém má. Tedy i software. Prostřednictvím tohoto výčtu, tím že ho naplníme konkrétními vlastnostmi, získáme přesný popis toho, co má zhotovitel podle smlouvy o IT dílo udělat. Pro právní jistotu stran uzavírajících smlouvu o IT dílo je to obrovský přínos.
Díky tomu tedy popíšu předmět smlouvy velmi přesně a vyhnu se později v případě nespokojenosti diskusím s dodavatelem?
Ano. Teorie vlastností technického systému, rozdělení těchto vlastností do dvou domén a sedmi tříd, tak jak formuloval profesor Hosnedl, umožňuje právně určitý popis předmětu díla. Ale nejen to. Profesor Hosnedl také řeší otázku, jak rozhodnout, do jaké míry technický systém, a tedy i software, smluvené vlastnosti naplňuje. Abychom dokázali říct, zda dodavatel splnil náš požadavek, musíme také být schopni jednotlivé vlastnosti ohodnotit. Profesor Hosnedl používá výraz indikátor vlastnosti. Například indikátorem bezpečnosti automobilu je počet airbagů, brzdná dráha a tak dále. U každého indikátoru jsme schopni určit, jakých hodnot má dosahovat, a pak posoudit, zda byl požadavek splněn, či nikoliv. U brzd je indikátorem vlastnosti „brzdná dráha“, tj. délka této dráhy počítaná např. v metrech. Takové indikátory lze stanovit u jakéhokoliv technického systému, včetně softwaru. Vyřeší to hodně diskusí s dodavatelem.
Jak vám tedy Engineering Design Science and Methodology pomohla?
Přínos EDSM pro práci právníka, který se specializuje na IT, je zásadní. Kromě vyřešení problému, jak právně určitě popsat předmět smlouvy o IT dílo, EDSM poskytuje pevnou pojmovou a vyjadřovací základnu. EDSM je prostě skvělý terminologicky, znalostně a metodicky ucelený výkladový slovník. To v oblasti IT znamená významný posun. Téměř třetina IT projektů havaruje a častým důvodem je, že si dodavatel a odběratel nerozumí. Díky EDSM si teď s dodavateli rozumíme lépe. Tím jsme snížili rizika a náklady na IT projekty. Podle mého mínění aplikace EDSM jednoznačně vede ke zvýšení produktivity práce ve firmách.
Jsme tedy svědky doslova transoborového přenosu poznatků, a to ještě mezi obory, které spolu zdánlivě mnoho společného nemají.
Rozhodně ano. Význam EDSM pro oblast smluv o IT dílo je průlomový. Je to taková stříbrná kulka (jediný skutečně účinný způsob likvidace nepřemožitelného problému, pozn. red.), kterou se podařilo vyřešit problémy, s nimiž se IT branže dlouhodobě potýkala. Mám od kolegů v bance velkou pozitivní zpětnou vazbu. V EDSM dostali totiž nástroj, který jim usnadňuje práci a pomáhá předcházet nejrůznějším konfliktním situacím.
Celou přednášku Jakuba Švába si můžete poslechnout na YouTube kanálu ZČU. Bezpochyby nejde o poslední společnou aktivitu s FST. V rámci interdisciplinárního projektu Desing+ , který založil a rozvíjí Stanislav Hosnedl z katedry konstruování strojů FST, se rýsují další možnosti spolupráce. V uvedeném projektu studenti v mezifakultních týmech řeší témata zadaná a konzultovaná firmami a průmyslovými podniky. Poznávají, že konstrukce technických produktů probíhá v mnoha interdisciplinárních souvislostech, kdy je potřeba vnímat hlediska technická, ekonomická, estetická, zdravotní, ekologická a mnohá další. Transoborový přenos poznatků, který ve své přednášce přiblížil Jakub Šváb z J&T Banky, tak představuje další směr rozvoje projektu.
Fakulta strojní |
|
15. 12. 2020 |