Studentka Fakulty zdravotnických studií ukazuje, jak překonat limity i přes nerovný životní start

Sport Studující Úspěchy

Už v sedmi měsících jí lékaři diagnostikovali tukový nádor na páteři. Vrozená vada byla bohužel diagnostikována příliš pozdě a ani následná náročná operace nedokázala odvrátit odumření nervů po kolena. Plavat začala původně kvůli rehabilitaci. Během pár let se ale dokázala vypracovat v jednu z nejlepších českých handicapovaných závodnic. V současné době je Vendula Dušková nejen součástí paralympijské reprezentace ČR, ale hlavně je to obrovský dříč a tahoun, který je inspirací pro své okolí.


Studentka Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni je rodačkou z Karlových Varů, která kvůli studiu zčásti opustila své rodné město a přesunula se do Plzně. Musela si vybudovat nové tréninkové zázemí a najít nové trenéry. Vše bylo o to komplikovanější, že místa musí být bezbariérová. Přesto se toho nebála.

Usměvavou sportovkyni osud kdysi postavil na těžkou startovní čáru. Už v sedmi měsících jí lékaři diagnostikovali tukový nádor na páteři. Vrozená vada byla bohužel diagnostikována příliš pozdě a ani následná náročná operace nedokázala odvrátit odumření nervů po kolena. Následovaly zdravotní rehabilitace v bazéně a zjednodušeně řečeno: Vendula Dušková už z vody nevylezla. V pozdějších letech své závodní kariéry překonala několik českých rekordů, plavala na paralympiádě v Riu, na třech mistrovstvích světa a dvou mistrovství Evropy a úspěšná byla i na Světovém poháru v Berlíně. Jedním z nejúspěšnějších závodů bylo 100 metrů prsa na mistrovství Evropy v Dublinu v roce 2018, kde skončila o pár desetin druhá za Megan Richter z Velké Británie.

Vendulin handicap je syndrom fixované míchy a paraparéza dolních končetin, což jí částečně upoutalo na invalidní vozík. Momentálně je ve třetím ročníku vysokoškolského studia, jejím oborem je ergoterapie. Snaží se maximálně věnovat jak studiu, tak plavání. Pro úspěšnou členku české reprezentace jsou nutné několikafázové denní tréninky, aby si udržela formu na dobu, kdy se znovu začne plně soutěžit.

Pokud bychom měli vyjmenovat všechny Venduliny úspěchy, byl by to pořádně dlouhý seznam, včetně několika překonaných českých rekordů. „Spočítat bych to asi nedokázala, nejsem takový statistik, ale v podstatě všechny mé osobní rekordy jsou zároveň českými rekordy. Takže pokaždé, když překonávám osobní rekord, překonávám i český rekord,“ říká Vendula Dušková. 

Vendula má aktuálně před sebou velké cíle v podobě paralympiády v Tokiu, na kterou má již splněné limity, a mistrovství Evropy na Madeiře, obojí přesunuté z roku 2020 na rok 2021.

A co považuje za svůj největší životní úspěch? „Asi to, že se o sebe zvládnu postarat, a troufnu si říct, že nejsem na nikom závislá, zvládnu někomu pomoci, udělat ho šťastným a žiju život, který mě baví. Ten sportovní úspěch? Upřímně nevím, určitě bych tam zařadila finále na Letních paralympijských hrách a druhé místo na mistrovství Evropy 2018. Já mám ale závody spojené spíše s atmosférou a lidmi, kteří tam byli, než s umístěním,“ říká usměvavá sportovkyně tělem i duší.

Sportovně by se ještě chtěla posouvat. Kam? Kam jí tělo dovolí. „Na úroveň, se kterou budu spokojená a budu vědět, že už mě tělo nepustí dál, aniž bych ho ničila. Umístění vám neřeknu, na to já moc nehraju, a ani to u nás moc nejde. Chtěla bych ještě přivézt nějaké pěkné místo z velkých závodů,“ prozrazuje.

Samozřejmě že ji ovlivnila i situace ve spojení s onemocněním Covid-19. „Covid ovlivnil úplně všechno. Měla jsem mít po paralympiádě, končit sportovní kariéru a věnovat se studiu. Teď jsme rádi, že se poslední měsíc dostanu do bazénu a můžu konečně trénovat, jak se sluší a patří. V dubnu bychom rádi na Světový pohár do Itálie, v červnu do Berlína. Mezitím by mělo být mistrovství Evropy na Madeiře. Ráda bych se dostala alespoň na týden na Slovensko do "bubliny", ale to záleží na finančních možnostech. No a 24. srpna snad startují Letní paralympijské hry v Tokiu, to by měl být letošní vrchol. Nikdo však nemůže říct, zda se akce uskuteční, všechno má v rukou covid. Co se české scény týče, nevíme vůbec nic. Na vedení se to teď trochu sype,“ uzavírá Vendula.

Vendula svou bojovností inspiruje nejen své spolužáky, ale i akademické pracovníky a další zaměstnance fakulty. „Naše fakulta má na své půdě řadu talentů, kteří překonali obtíže a dotáhli to daleko. Někteří profesně, někteří sportovně, jiní v oblasti dobrovolné činnosti. Mluvím teď jak o našich studentech, tak i absolventech. Pochopitelně nás těší, když je vidíme úspěšné a spokojené. Snažíme se je podporovat, jak je v našich silách, stejně tak se s nimi snažíme být v kontaktu poté, co půdu naší fakulty opustí jako úspěšní absolventi. Jsou pro nás inspirací a motivací, posly dobrých zpráv, kterých není nikdy dost,“ uvedl Lukáš Štich, děkan Fakulty zdravotnických studií ZČU, kde Vendula Dušková studuje.

Galerie


Fakulta zdravotnických studií

Alena Lochmannová

16. 03. 2021