Vzhledem k pandemické situaci nemohla katedra archeologie Fakulty filozofické v uplynulém roce uskutečnit žádné zahraniční výzkumné expedice. Terénní výzkumy se během letního období, kdy došlo k rozvolnění, soustředily na domácí lokality, jako jsou Libkovice na Mostecku, zkoumané v rámci studentské praxe, nebo na probíhající projekty, například na komunitní archeologii ve vesnických sídlech v západních a východních Čechách a na jižní Moravě.
Archeologové ale věří, že se v průběhu letošního roku podmínky budou zlepšovat. Začali proto připravovat pokračování archeologického výzkumu v jižním Kyrgyzstánu.
Na začátku března se uskutečnila videokonference s kolegy z partnerských institucí, a sice z Fakulty historických věd Státní univerzity v Oši a Ústavu historie a kulturního dědictví Akademie věd Kyrgyzstánu, se záměrem pokračovat ve zkoumání archeologických lokalit v oblasti takzvané Ošské oázy, kde jednotlivé větve starověké a středověké Hedvábné stezky opouštěly území úrodné středoasijské Fergany a vstupovaly do horských masívů Pamíru a Ťian-šanu. Právě na sledovaném území se po dlouhá staletí střetávaly kultury spojené s usedlými zemědělci a městskými státními útvary se světem kočovníků, jejichž minulost osvětlují dosud jen málo poznané archeologické památky.
Některá témata budou zkoumána také v rámci kvalifikačních prací studentů z Kyrgyzstánu, kteří od loňského roku na plzeňské katedře archeologie studují. Výsledkem spolupráce bude knížka, jejíž vydání katedra připravuje s kyrgyzskými kolegy na letošní rok a která vyjde v angličtině a ruštině: Suleiman-Too – posvátná hora v jižním Kyrgyzstánu. Přírodní prostředí – archeologie – historie a kulturní tradice.
Fakulta filozofická |
Naděžda Hlaváčková |
22. 03. 2021 |