Hlavní stránka Info portálu ZČU

Veronika Dušková, absolventka navazujícího studijního oboru Aplikovaná mechanika na Fakultě aplikovaných věd ZČU v Plzni, získala Cenu České společnosti pro biomechaniku za nejlepší diplomovou práci v roce 2020. Významné ocenění jí udělila Česká společnost pro biomechaniku za mimořádnou práci Modelování procesu hemokoagulace ve vybraných úlohách kardiovaskulární biomechaniky, díky níž lze předvídat vznik nerozpustných krevních sraženin v lidském těle.

Cenu si absolventka převzala 18. 6. na ČVUT v Praze z rukou předsedy České společnosti pro biomechaniku profesora Matěje Daniela. „Veronika Dušková detailně zpracovala dva principiálně odlišné matematické modely vzniku nerozpustných krevních sraženin založených na polymerizaci fibrinu jako finálního produktu koagulační kaskády. Oba matematické modely následně výpočtově implementovala pro numerické řešení tří typických úloh kardiovaskulární biomechaniky. Jednalo se o dvě nejběžnější cévní výdutě, u nichž je výskyt krevních sraženin častým průvodním jevem, a dále pak o tepnu zúženou v důsledku rozvoje aterosklerózy, kde krevní sraženina je jednou z nejčastějších příčin akutního infarktu myokardu či mozkové mrtvice,“ popisuje oceněnou diplomovou práci její vedoucí Alena Jonášová z katedry mechaniky.

Proč si Veronika Dušková zvolila právě studium biomechaniky na katedře mechaniky FAV? „Protože je interdisciplinární a propojuje poznatky klasické mechaniky a proudění s aplikacemi v biologických oborech, což mě již od studia na střední škole láká a fascinuje. Když jsem na Dni otevřených dveří FAV zjistila, že něco podobného mohu na katedře mechaniky studovat, ani na okamžik jsem neváhala s volbou bakalářského a navazujícího studijního oboru,“ říká.
„Jsem vděčná pracovníkům katedry mechaniky, kteří mě během mého studia na FAV mnoho naučili a věnovali mně spoustu času a mohla jsem tak zpracovat diplomovou práci, která byla nakonec oceněna Českou společností pro biomechaniku. Této Ceny si velice vážím a je pro mě dalším motivačním impulsem v pokračování započaté vědecké práce na katedře mechaniky v oblasti modelování srážení krve v cévních náhradách ve spolupráci s Lékařskou fakultou UK v Plzni a Biomedicínským centrem,“ dodává oceněná absolventka.

Pomocí matematických modelů, jejichž numerickým řešením se Veronika Dušková ve své práci zabývala, je možné počítačově simulovat vznik nerozpustných krevních sraženin v libovolné části lidského těla. Tyto simulace pak lze využít například pro predikci postoperačních komplikací u pacientů, kdy nevhodně zvolená cévní náhrada či její umístění při chirurgickém zákroku může vést k jejímu předčasnému uzavření v důsledku vzniku trombózy, nebo jako nástroj pro návrh a testování vhodných antitrombotických opatření.

 „Chtěl bych touto formou upřímně pogratulovat naší absolventce k významnému ocenění. Vážím si toho, že Veronika Dušková nadále spolupracuje s kolegyní Alenou Jonášovou a se mnou na velice aktuálním a pro klinickou praxi potřebném výzkumu, který je zaměřen na modelování vzniku a predikce trombózy. Tento výzkum, na němž rovněž spolupracujeme s několika pracovníky z Biomedicínského centra a Lékařské fakulty UK v Plzni, je řešen v rámci jednoho pracovního balíčku projektu ITI CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007280 - Aplikace moderních technologií v medicíně a průmyslu (AMTMI),“ blahopřeje a vysvětluje vedoucí katedry mechaniky Jan Vimmr.

U příležitosti ocenění Veroniky Duškové pak Jan Vimmr jmenuje dalšího úspěšného studenta. „Nemohu při této příležitosti nezmínit další výrazný úspěch, a to Šimona Pekára, studenta Gymnázia Plzeň – Mikulášské náměstí, který pod naším vedením zpracoval práci Numerické řešení matematického modelu srážení krve, s níž obsadil krásné 4. místo v celostátním kole 43. ročníku Středoškolské odborné činnosti v oboru Matematika a statistika. Ve své práci se zabýval možnostmi numerického řešení nelineárního modelu srážení krve typu aktivátor-inhibitor, s jehož pomocí je možné aproximovat chemickou interakci a chování koagulační kaskády představující základní stavební prvek všech vznikajících krevních sraženin. Pomocí vlastních výpočetních algoritmů vyvinutých v programovacím jazyce Python a založených na vybraných explicitních a implicitních diferenčních schématech realizoval počítačové simulace vzniku krevních sraženin, čímž se mohl blíže seznámit jak s principy numerické matematiky, tak možnostmi matematického modelování biologických procesů probíhajících v lidském těle,“ dodává Jan Vimmr.