Hlavní stránka Info portálu ZČU

Jak projekt, zaměřený na pohybové aktivity osob se zdravotním postižením a lidí chronicky nemocných, postoupil v dalších měsících?

Jednou ze skupin, kterým se projekt věnuje, jsou lidé upoutaní na invalidní vozík. Tzv. „škola zad vozíčkářů“ se zaměřuje na zlepšení stability jejich sedu, ovládání vozíku a má přispět k tomu, aby účastníci zvládali běžné denní činnosti. Pohybové aktivity pro jedince s invalidním vozíkem byly proto zaměřeny na správnou posturu a sed na vozíčku. S tím úzce souvisí pravidelný pohyb. Účastníci se proto seznámili s možnostmi, jak si sestavit adekvátní cvičební plán, zaměřený na prevenci vzniku dalších přidružených komplikací, jako jsou např. svalová atrofie, zhoršující se kloubní hybnost, bolest či deprese. Během workshopu se dozvěděli, proč je pro ně pohyb, byť jsou limitováni svým hendikepem, tak důležitý. Při praktické ukázce pak měli účastníci možnost zacvičit si pod odborným dohledem a prodiskutovat jiné alternativy cviků či možnosti jejich stupňování.

Od září do listopadu probíhají pravidelná edukační setkání „jóga pro pacienty s vertebrogenním algickým syndromem“ a „jóga pro pacientky po ablaci prsu“. Účastníci se při nich seznámí s jednotlivými aspekty konkrétního onemocnění, které lze pravidelným cvičením jógy ovlivnit či změnit. Větší část setkání je věnovaná aktivnímu cvičení, jež umožní účastníkům prožít a uvědomit si jemné změny, které aktivní cvičení jógy přináší. V závěru setkání je prostor pro diskusi o vlastních prožitcích a postřezích, které mohou účastníkům usnadnit jejich sociální začlenění a poskytnout jim psychickou podporu.

“Proběhlo také setkání pro osoby s amputovanou končetinou, kde je hlavním cílem pomocí prvků sebeobrany posílit základní pohybové vzorce s důrazem na stabilitu, reflexní reakce a zlepšení běžných denních činností,” uvedl děkan Fakulty zdravotnických studií ZČU Lukáš Štich. Účastníci kurzu si také vyzkoušeli některé pohybové formy systému karate, které mohou využít pro lepší nácvik stability a pohybu po operaci dolních končetin. Získali teoretický vhled do pojmů sebeobrany a historických okolností, které ovlivňovaly vznik a následný export japonských bojových umění do Evropy. Řeč byla také o některých mýtech a omylech souvisejících se sebeobranou jednotlivce.

V září a říjnu si účastníci s metabolickým kardiovaskulárním syndromem v šesti dvouhodinových lekcích prakticky vyzkoušeli cvičení založené na akrální koaktivační terapii. Získali tak základ pro nastavení pohybové aktivity jako součásti běžných denních činností a léčby.

Probíhaly také lekce pro děti se získanými vadami nohou. Ty byly zaměřené na zlepšení držení těla, chůzi a snížení bolestivosti. Formou „škola hrou“ seznámila lektorka děti s modely kostry nohy. Součástí lekcí bylo senzomotorické cvičení, které zahrnovalo uvolnění svalů nohy, stimulaci plosky a cvičení včetně chůze bez obuvi po vhodném terénu.

 Projekt „Pohybové edukační akce pro zdravotně postižené“ s číslem 021/PVP_NE/OKD/212 je realizován za finanční podpory programu Ministerstva zdravotnictví ČR „Vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením pro rok 2021“.