Pro tak opravdového malíře, jako je Vladimír Véla, představují transformace a transformativní proces – jakož i dokonalost a podprahové zážitky – meta-témata, která propojují celou jeho úctyhodnou tvorbu. Stejně jako umění belgického umělce Philippa Vandenberga i Vélova abstraktní a semiabstraktní díla nedovolují snadnou kategorizaci. Právě v tom spočívá cenná hodnota proměnlivosti a sebekritiky, která umožňuje vzdorovat marastu stagnace a nástrahám repetice.
Původní myšlenka obrazu, možná kauzalita i samo téma podléhají nesčetným výzvám, kterým malíř v nejistotě tvůrčího procesu čelí. Prvotní myšlenku je mnohdy nutné téměř okamžitě opustit, nebo přinejlepším dekonstruovat. Každé umělecké dílo je vždy novým začátkem, konec zůstává skryt v neznámu. Není pochyb, že vizuální projev Vladimíra Vély přináší obrodu původnosti a sémantiky. Setkat se s jeho obrazem znamená umělecké dílo zažít ve fenomenologické rovině.
Výstavu vytvořil Vladimír Véla ve spolupráci s kurátorem Janem Van Woenselem a za podpory Andrei Uhliarové, a k vidění je do 12. února 2022.
Foto: Alex Dym
Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara |
Jan Van Woensel |
14. 01. 2022 |