Budoucnost ZČU? Kandidáti na rektora představují své vize
Studující Univerzita Zaměstnanci
doc. Ing. MILAN EDL, Ph.D.
Jak vidíte ZČU na konci svého funkčního období?
Vidím univerzitu, která bude předmětem zájmu a touhy studentů. Univerzitu, která bude ve vybraných výzkumných směrech jejich lídrem. Vidím univerzitu přívětivou, flexibilní, dynamickou a respektovanou, která bude patřit mezi nejatraktivnější zaměstnavatele. Univerzitu, na kterou budou její studenti, zaměstnanci, absolventi i partneři hrdí. A to nejen kvůli tomu, že bude patřit mezi prvních 800 univerzit v celosvětovém žebříčku.
Koho byste si přál mít v prorektorském týmu?
Toto je pro mě naprosto zásadní otázka. Žádný rektor bez schopného a pracovitého týmu sám nic nezmůže. Mým přáním a zároveň úkolem je proto mít tým složený z odborníků na dané oblasti, kteří se budou své pozici věnovat s maximální odbornou péčí. Hodlám obsadit pět prorektorských pozic: vzdělávací činnost, výzkum, vývoj a tvůrčí činnost, strategii a rozvoj, infrastrukturu a digitalizaci, internacionalizaci. V gesci rektora zůstanou vnější vztahy, legislativa a kvalita. S přesvědčením mohu tvrdit, že univerzita má na všech součástech skvělé odborníky i manažery, se kterými o obsazení těchto pozic jednám.
Budete prosazovat změny ve způsobu rozdělování finančních prostředků v rámci ZČU?
Tato otázka je opět velmi dobře položená. Rozpad financí na naší univerzitě vychází z algoritmů, které byly vytvářeny v minulosti a již nereflektují požadavky globální, ale ani národní. Navíc tento zastaralý systém nás dovedl do stavu, kdy jednotlivé součásti spolu často nespolupracují a navzájem si konkurují. Proto je potřeba ve spolupráci se všemi součástmi upravit metodiku rozpočtu. Metodika rozpočtu musí umožňovat rozvoj univerzity, motivovat ke spolupráci mezi součástmi a být dostatečně flexibilní. Je třeba trpělivě a otevřeně diskutovat všechny dopady změn. A právě toto je moje silná stránka, vysvětlovat, spojovat a spolupracovat.
V jakých oblastech může podle vás univerzita hledat rezervy v současné nepříznivé ekonomické situaci?
Těch oblastí je mnoho. A to je dobrá zpráva. Máme rezervy a můžeme se všichni posouvat vpřed. Zásadní jsou úspory v oblasti energií, zasmluvnění optimálních dodavatelů a rovněž optimálního využívání naší infrastruktury i přístrojového vybavení. Chtěl bych ale zdůraznit, že se není možné zaměřit jen na úspory. Je velmi těžké se prošetřit k prosperitě. Klíčovým úkolem bude získávání nových finančních zdrojů, a to nejen v oblasti výzkumné či byznysové, ale také v oblasti vzdělávání, spolupráce s městem a krajem.
V jakých aktivitách chcete navázat na končící vedení ZČU?
Prostoru pro navazování je dostatek. Lze určitě navázat na nastavení na již získané institucionální akreditace a akcelerovat rozvoj celoživotního vzdělávání, včetně aplikace mikrocertifikátů a také vnímám jako důležité navázat na práci Rady pro vnitřní hodnocení, kde bude zásadní další diskuze nad kvalitou vzdělávání. Výrazná pozornost musí nadále směřovat do výrazné podpory a rozvoje výzkumných programů se společným jmenovatelem interdisciplinarita a internacionalizace s následnou projekcí do tvorby nových výukových studijních programů napříč univerzitou. Rovněž lze navázat na dojednanou kolektivní smlouvu s odborovými svazy. Vedení univerzity, navíc tak heterogenní, jakou ZČU je, není jednoduchá disciplína. Sázím však na mé schopnosti věci a témata vysvětlovat, lidi spojovat a rozvíjet důvěru a spolupráci.
Co vnímáte jako největší problém ZČU a jak ho chcete řešit?
Dle mého soudu je jeden z nejpalčivějších problémů naší univerzity to, že netáhneme za jeden provaz. Jednotlivé součásti si navzájem často nedůvěřují, nespolupracují a konkurují. Chci věnovat maximální úsilí obnově důvěry, otevřené komunikaci a rozvoji vzájemné spolupráce. Jsem přesvědčen, že se musíme navzájem podporovat a pomáhat si, jeden druhému fandit a přát si úspěch, protože jsme jeden tým. A to bude klíč k prosperitě a konkurenceschopnosti naší Západočeské univerzitě v Plzni.
doc. Ing. JIŘÍ HAMMERBAUER, Ph.D.
Jak vidíte ZČU na konci svého funkčního období?
Vidím ZČU jako významnou českou univerzitu výzkumného charakteru, patřící mezi nejúspěšnější univerzity v ČR. ZČU by se měla etablovat po boku Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a ČVUT a být všeobecně vnímána jako česká top univerzita kalibru výše zmíněných. Na to ale budeme potřebovat dobu delší než jedno funkční období rektora – předpokládám, že tento ambiciózní cíl je splnitelný do deseti let. Přeji si univerzitu, kde propojení výzkumu a vývoje s výukou patří k jejím základním a nezpochybnitelným principům. Proto bude nabízet moderní, ovšem o tradici se opírající studijní programy, ze kterých vycházejí společensky uplatnitelní a vyhledávaní absolventi s odborností a kompetencemi relevantními pro výzvy 21. století, a to včetně multioborovosti, což by měla být s ohledem na pestrost fakult ZČU naše jednoznačná deviza. Ve výzkumu a vývoji je ZČU úspěšná v řešení prestižních projektů na národní i mezinárodní úrovni (Horizon Europe). Již nyní má ZČU ve svých výzkumných centrech a dalších pracovištích výjimečnou R&D infrastrukturu pro špičkový výzkum a budu velmi rád, pokud díky tomu bude ve větší míře lákat a získávat excelentní pracovníky s bohatou zahraniční zkušeností, a to včetně zahraničních studentů doktorského studia či mladých postdoků. ZČU se musí stát místem, kde se potkávají a uplatní jak vizionáři, tak ti, kteří vize realizují. Jen tak se můžeme posunout dál. V celospolečenském kontextu si pak přeji, aby byla ZČU institucí, která je znalostním a dovednostním klenotem regionu. Institucí, která je připravena a schopna pomáhat a nabízet společnosti nové nápady a vize.
A závěrem ještě jedno osobní přání. Chci, aby ZČU byla místem vzájemné důvěry, vzájemné úcty a spolupráce. Součásti univerzity nestojí proti sobě, žádná z nich není důležitější než zbytek. Naopak všechny součásti, ať už technické, nebo netechnické, se vzájemně potřebují a ovlivňují. Úspěch jedné součásti je úspěchem všech a stejně tak je to i s neúspěchem. Pojem univerzita, z latiny „universitas“, znamená společenství. Byl bych proto velmi rád, aby nejen na konci mého funkčního období, ale i během něj fungovala naše alma mater jako společenství, které sjednocuje a propojuje naše studenty a zaměstnance, fakulty, ústavy, katedry a oddělení a také naše absolventy, spolupracovníky a partnery.
Koho byste si přál mít v prorektorském týmu?
V tuto chvíli je pro mě důležitý jasný model řízení univerzity. Preferuji menší počet prorektorů se širšími agendami. V současnosti pracuji s modelem 4 prorektorů ve složení: prorektor/prorektorka pro vědu, prorektor/prorektorka pro vzdělávací činnost, prorektor/prorektorka pro strategii a rozvoj a prorektor/prorektorka pro vnější vztahy a komunikaci. Současně nevylučuji, že u některých referátů ještě dojde po zvážení všech pro a proti k přerozdělení či rozšíření oblastí, a to v souvislosti s možnými organizačními změnami.
Všechna konkrétní jména v tuto chvíli nechci zveřejňovat, možná s výjimkou jednoho. Je už možná veřejným tajemstvím, že při přípravě svého programu úzce spolupracuji s prof. Lávičkou a také bych ho rád mezi svými prorektory viděl. Co se týče ostatních, tak zatím mohu prozradit jen to, že v mém týmu budou respektované osobnosti se zkušenostmi s vedením týmů, s hlubokou znalostí vysokoškolského prostředí a s nezpochybnitelnou ochotou a vůlí udělat pro rozvoj ZČU maximum. Rád bych zdůraznil, že si uvědomuji, jaké je složení univerzity, a plně to respektuji. Budu-li zvolen a jmenován rektorem univerzity, pak s ohledem na to, že pocházím z technické fakulty, budu garantovat, že i netechnické součásti budou mít ve vedení univerzity odpovídající zastoupení. Často padá otázka, zda počítám s některým ze současných prorektorů – odpověď je taková, že mým cílem je sestavit tým nový, který přinese ve všech oblastech nové impulzy.
Budete prosazovat změny ve způsobu rozdělování finančních prostředků v rámci ZČU? V jakých oblastech může podle vás univerzita hledat rezervy v současné nepříznivé ekonomické situaci?
Počítám rozhodně se změnou způsobu řízení univerzity. Co se týče způsobu, resp. metodiky rozpočtování, v tomto směru je potřeba postupovat promyšleně a s rozvahou, aby nedošlo k destabilizaci ZČU nebo fatálnímu ohrožení některé součásti. Na ZČU pracujeme standardně s vícezdrojovým financováním, ale je pravdou, že problém, jak bude rozepisována dotace přidělená MŠMT, se řeší každoročně a je také hojně diskutován více než dvacet let při každé volbě rektora. Pokud by to byla jednoduchá a bezkonfliktní záležitost, už by byla nepochybně dávno vyřešená. Jsem velmi rád, že v uvedené problematice došlo v nedávném období k významnému pokroku na základě dohody děkanů a oceňuji práci vytvořeného týmu, který pracoval pod vedením děkanky Krechovské. Odpracována byla zatím pouze jedna část úkolu – nákladová stránka, resp. její část související s náklady na centralizované servisní činnosti. S provedenou analýzou se musí dále pracovat a provést potřebné korekce v oblasti servisních činností, a to i s ohledem na výše zmiňované hledání rezerv. Následným krokem bude posouzení, ve kterých směrech je současné univerzitní rozpočtování nutné zaktualizovat, a to i s ohledem na změny, které ve vysokém školství v uplynulém období proběhly. Tím mám na mysli, že jedním ze zásadních témat se určitě musí stát zařazení vhodného podílu kontraktového financování. Ale ať už budou úpravy jakékoliv, vždy musí být uplatňováno následujících pět nezpochybnitelných axiómů rozpočtování, a to strategie, předvídatelnost, transparentnost, participace a solidarita.
Položená otázka se dotýká rezerv a šetření. Úsporám se nevyhneme. A nejde jen o tolik diskutované úspory energií, resp. o snižování provozních a administrativních nákladů univerzity. Musíme se zaměřit na lepší a efektivnější nakládání s nemovitostmi univerzity. Měli bychom pracovat na energetické soběstačnosti, realizovat zateplení budov, vybavení solárními panely, tepelná čerpadla, instalace smart systému pro osvětlení areálu. Mimo jiné určitě také řešit hospodaření s vodou, například vybudování retenčních nádrží na užitkovou vodu. Vím, že některé aktivity v tomto směru jsou již zahájeny, určitě je budu podporovat a usilovat o jejich rozvoj. V tomto směru bude důležité začít se starat o využívání výzev na dotace EU týkající se investičních a neinvestičních projektů, sledovat výzvy, aktivně se jich účastnit a být v těchto výzvách úspěšní. Musíme se významně zapojit do procesů na celostátní úrovni a spolu s ostatními vysokými školami aktuálně podpořit návrh úprav státního rozpočtu pro oblast VŠ ze strany MŠMT, a to minimálně o 5,5 mld. Kč, což představuje cca polovinu argumentačně doložených vícenákladů VŠ pro rok 2023, a v oblasti VaV MŠMT o 763 mil. Kč pro rok 2023, včetně dalších nárůstů rozpočtu střednědobého výhledu 2024-25. Dále je nutné zajistit garance, aby i v návaznosti na rozhodnutí vlády ČR o zajištění nákupu a zastropování cen elektrické energie a plynu pro veřejný a soukromý sektor byly navýšeny prostředky státního rozpočtu pro rok 2023 a následně pro oblast VŠ, bez kterého není možné uvedený státem garantovaný nárůst cen energií pokrýt. I v těchto činnostech vidím zásadní roli rektora.
V jakých aktivitách chcete navázat na končící vedení ZČU?
ZČU má všemi grémii schválen Strategický záměr 2021–2025. Takže to bude výchozí bod, kde naváže nové vedení. Strategický záměr bude potřeba zrevidovat, nicméně s řadou definovaných cílů se ztotožňuji, a to i s ohledem na skutečnost, že jsou velmi obecně formulované. Jednotlivé cíle si bude ale potřeba vysvětlit, přesně je vymezit a definovat k nim implementační plány. V aktualizaci bude potřeba též zohlednit současné problémy, jako ekonomickou krizi a doznívající pandemii covidu-19, energetickou krizi a válečné agrese na Ukrajině. Důležitá je větší míra zapojení vedoucích představitelů součástí do formulování a naplňování strategie univerzity, děkanů a ředitelů, jejichž silnou roli (včetně pravomocí, odpovědnosti a angažovanosti) považuji v procesu řízení univerzity za zásadní.
Co vnímáte jako největší problém ZČU a jak ho chcete řešit?
Vážných problémů vidím celou řadu, ale vyberu jeden, který považuji za důležitý a bohužel se o něm veřejně nediskutuje v plné jeho šíři. A to je prostředí univerzity.
Univerzita je složitý systém, který ke své správné funkci potřebuje uvnitř univerzity prostředí, které je založeno na vzájemné důvěře, otevřenosti a komunikaci. V poslední době mám dojem, že v akademické obci řešíme vnitřní spory, které často vyústí do zbytečného zablokování řady procesů, a rozhodně se vytrácí gentlemanství a vzájemná důvěra. Budu-li zvolen rektorem, budu jednat tak, aby se pojmy důvěra, transparentní komunikace, otevřenost, rovnost a spravedlnost staly opět samozřejmými hodnotami v celé akademické obci.
Čelíme masivnímu růstu byrokracie/administrativy, rostou počty předpisů a otázkou je jejich smysluplnost. Všichni chápeme, že na nás doléhají různá nařízení vlády, evropská legislativa a právní předpisy, ale nemělo by se stávat, že si je ještě zpřísníme, vytvoříme ještě složitější vnitřní předpisy, které nás budou zbytečně omezovat. Řešením je revize stávajících předpisů a systém co možná nejvíce zjednodušit a zefektivnit. A samozřejmě, co půjde, to digitalizovat.
Celouniverzitní |
Šárka Stará |
06. 10. 2022 |