Hlavní stránka Info portálu ZČU

„Učitelé a pedagogičtí pracovníci na všech stupních škol mají v procesu vzdělávání zcela zásadní a nenahraditelný význam. Ovlivňují, zda budoucí generace budou schopné prožívat plnohodnotný život, zda budou efektivně komunikovat, vzájemně spolupracovat a učit se nové věci. S tím souvisí jak ekonomický, tak kulturní rozvoj naší země,“ je uvedeno ve společném prohlášení fakult připravujících učitele a MŠMT, vydaném ke Dni učitelů.

Dokument, který vznikl v návaznosti na naplňování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, společně s ministrem Vladimírem Balašem podepsali předseda Asociace děkanů pedagogických fakult ČR Daniel Jandačka, předseda Asociace děkanů filozofických fakult Robert Antonín, předseda děkanů přírodovědných fakult Tomáš Kašparovský a předseda Asociace děkanů tělovýchovných fakult Miroslav Petr. 

Prohlášení zdůrazňuje význam a náročnost přípravy budoucích učitelů a odkazuje na reformu pregraduální přípravy, kterou MŠMT spolu s fakultami realizuje. Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) je jednou z fakult podílejících se na reformě od samého počátku. Oblastem, které jsou do reformy zahrnuty, se plzeňská Fakulta pedagogická dlouhodobě věnuje a podniká v nich potřebné kroky. „Jsem velmi rád, že právě dnes, na Den učitelů, máme možnost formou společného prohlášení prezentovat úsilí, které ve spolupráci s ostatními pedagogickými fakultami a MŠMT realizujeme. Myslím, že je skvělé, že se do reformy pregraduální přípravy zapojily i další fakulty – přírodovědecké, filozofické, tělovýchovné – kde probíhá vzdělávání učitelů,“ říká Pavel Mentlík, děkan plzeňské Fakulty pedagogické ZČU.

Na plzeňské fakultě jsou v různé fázi rozpracovány všechny kroky, kterých se reforma přípravy učitelů týká. Konkrétně se fakulta zejména zaměřuje na:

 Koncept Plzeňská fakultní škola

Koncept je zaměřen na pedagogické praxe studentů a spolupráci se školami. Spolupráce mezi pedagogickou fakultou a školami v rámci tohoto konceptu dlouhodobě probíhá s finanční podporou Magistrátu města Plzně. Fakulta zavádí průběžný, reflektovaný a gradující systém pedagogických praxí studentů, zajišťuje větší propojení se vzdělávací praxí a provádí didaktický výzkum, jehož praktickým cílem je zlepšování kvality výuky v zapojených školách. Specifikem plzeňské pedagogické fakulty je vývoj a pilotáž digitálního systému, který celý systém spolupráce fakulty a škol integruje.

 Práce s kompetenčním profilem absolventa

Zástupce Fakulty pedagogické ZČU se zapojil do prací na kompetenčním profilu absolventa, který MŠMT předložilo k veřejnému připomínkování. „Naše fakulta vypracování kompetenčního profilu vítá a je připravena s ním dále pracovat. Je pravdou, že některé naše studijní programy jsme začali výrazně přiklánět k praxi již v roce 2016. U některých oborů se podařilo změnit způsob státních závěrečných zkoušek, u kterých studenti již nejsou zkoušeni ze znalostí, ale ukazují, jak by určitý problém konkrétně učili. Tato změna vedla k přiklonění našich studijních programů směrem k učitelským dovednostem a kompetencím, a to ve spojení se vzdělávacím obsahem jednotlivých oborů. Na další rozpracování a implementaci vytvořeného profilu se proto na naší fakultě velmi těšíme,“ přibližuje změny děkan Pavel Mentlík.

 Práce ve strukturálně postižených regionech

Specifikem plzeňské pedagogické fakulty je i regionální vazba na Karlovarský kraj, ve kterém je situace ve školství (podíl kvalifikovaných a aprobovaných učitelů, procento nastupujících nových učitelů atd.) problematická. Vedení fakulty si tento regionální kontext plně uvědomuje a s Krajským úřadem Karlovarského kraje dlouhodobě spolupracuje. „Již třetím rokem realizujeme výuku budoucích učitelů v Chebu. Od programů celoživotního vzdělávání fakulta dospěla k otevření pobočky, kde probíhá výuka učitelství pro první stupeň a pro níž připravujeme studijní program Učitelství pro mateřské školy,“ konstatuje proděkanka Michaela Voltrová.

 Stejně jako u většiny humanitně zaměřených fakult i Fakulta pedagogická ZČU patří k těm, které dlouhodobě čelí podfinancování. „Mezi lety 2009 až 2016 se výrazně snižoval příspěvek, který naše fakulta na vzdělávání učitelů měla k dispozici. Pokles byl přibližně o 40 milionů – ze 78 na 38 milionů korun. Od roku 2016 postupně dochází k nárůstu finančních prostředků, ale důsledky dlouhodobého podfinancování pociťujeme stále. Přes nárůsty finančních prostředků v posledních letech stále platí, že naše konkurence oproti regionálnímu školství je problematická,“ říká děkan Mentlík, který věří, že vydané společné prohlášení bude jedním z kroků vedoucích k dalšímu rozvoji kvalitního vzdělávání budoucích učitelů.