Hlavní stránka Info portálu ZČU

Silnou stránkou Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) je mezifakultní spolupráce. Jejím čerstvým příkladem je virtuální výstava věnovaná historickým hřbitovům Sudet, na jejímž vzniku se podílela katedra filozofie Fakulty filozofické a ateliér Multimédia Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Zájemce seznámí například s vývojem historických hřbitovů, jejich znaky, architekturou a mnoha dalšími aspekty.

„Historické hřbitovy jsou místa, na nichž je koncentrována historická paměť obce či regionu. Představují specifický a svérázný historický pramen, který uchovává cenné informace o životě a osudech obyvatel, jejich životním standardu, zvycích a tvořivosti, ale nepřímo také o hospodářském vývoji dané oblasti nebo soudobé módě. Samotné náhrobky jsou zajímavými řemeslnými nebo výtvarnými díly, která odrážejí architekturu a umění dané doby. Navzdory vzrůstajícímu zájmu občanských iniciativ i samospráv o jejich zachování nebo rehabilitaci jsou tyto památky na řadě míst stále ohroženy nevhodnou péčí nebo dokonce zánikem,“ vysvětluje důvody svého zájmu o dané téma Lada Wagnerová z Fakulty filozofické ZČU, řešitelka projektu Paměť hřbitovů: průzkum a dokumentace pro udržitelnou péči o sepulkrální památky v oblasti někdejších Sudet, na němž se podílely Fakulta filozofická ZČU a Fakulta restaurování Univerzity Pardubice.

„Ohrožené hřbitovy najdeme po celém území naší republiky. Společně s mými kolegyněmi a kolegy jsme se však rozhodli představit téma historických hřbitovů na příkladu někdejších Sudet, tedy v oblasti s původně převažující většinou německého obyvatelstva, kde došlo v moderní historii k radikálnímu narušení kontinuity jazykové i kulturní a kde lze zánik částí nebo celých hřbitovů pozorovat na mnoha případech,“ vysvětluje Lada Wagnerová.

Jak dodává, mnohé památky již zachránit nejde a jsou upraveny pouze do pietní podoby, jak k tomu došlo například v části hřbitova Nový Svět u Borových Lad na Šumavě. O některé se starají místní spolky – takovým příkladem je hřbitov Šitboř u Poběžovic v okrese Domažlice. Na některých je záchrana ještě možná a na své ochránce čeká, to je například hřbitov v obci Stvolny, části města Manětín v okrese Plzeň-sever.

Výstava Paměť hřbitovů – Sepulkrální památky někdejších Sudet, která je jedním z výstupů projektu, byla k vidění už vloni v Muzeu dřevařství v Dlouhé Vsi a ve výstavní síni Městského kulturního střediska v Javorníku. Nyní si ji díky spolupráci katedry filozofie s týmem ateliéru Multimédia pod vedení Lukáše Kellnera mohou v její virtuální podobě prohlédnout všichni, kdo se o sepulkrální památky zajímají.

Prostřednictvím tří tematických okruhů – Místa, Lidé a Hroby a náhrobky – je výstava seznámí s některými známými i méně známými aspekty historických hřbitovů. Tematický okruh Místa se věnuje vývoji historických hřbitovů od josefinských reforem pohřbívání až do poloviny 20. století. Ukazuje jejich typické znaky, architektonické prvky, ale také dosud málo zkoumané téma vegetace na hřbitovech a její vzájemné interakce s objekty vytvořenými lidmi. Tematický okruh Lidé se zaměřuje na osobnosti zemřelých a další příbuzná témata, jako je problematika čestných hrobů, vojenských hrobů a kenotafů, ale také na využívání fotokeramiky na sepulkrálních památkách. Okruh Hroby a náhrobky představuje náhrobek jako specifický objekt studia, ať už z hlediska použitého materiálu, charakteru a techniky provedení, výtvarného stylu, nebo ikonografie.

Na rozdíl od fyzické výstavy nabízí ta virtuální také 3D modely zkoumaných hřbitovů v Dlouhé Vsi, Hartmanicích a Šitboři, vytvořené z dat získaných snímkováním z dronu. K prohlédnutí stačí obrazovka počítače, s prostředky virtuální reality však může výstava přinést ještě silnější zážitek.

Výstava byla realizována v rámci projektu DG20P02OVV014 – Paměť hřbitovů: průzkum a dokumentace pro udržitelnou péči o sepulkrální památky v oblasti někdejších Sudet, realizovaného za finanční podpory z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity NAKI II Ministerstva kultury ČR.