Hlavní stránka Info portálu ZČU

Pavla Kocourková se významně zasloužila o propagaci belgických veteránů z druhé světové války v Plzni. Vojáci ze 17. střeleckého praporu přišli do Plzně v roce 1945 jako součást americké armády. „Dříve se moc nevědělo, že kromě Američanů se na osvobození Plzně podíleli i Belgičané,“ vysvětluje Pavla Kocourková, která na Ústavu jazykové přípravy ZČU působí jako vedoucí oddělení románských jazyků a latiny, vyučuje zde francouzštinu a češtinu pro cizince. S belgickými veterány se pravidelně setkává na plzeňských Slavnostech svobody a jezdí za nimi i do Belgie.

„Poprvé jsme se potkali před 12 lety na Slavnostech svobody, kam jsem byla pozvána jako tlumočnice, a byl z toho začátek krásné spolupráce,“ vzpomíná Pavla Kocourková na setkání, které považuje za osudové. „Tehdy tu byli pouze tři veteráni, dnes jich do Plzně jezdí pravidelně šest včetně rodinných příslušníků, takže je nás kolem třiceti,“ doplňuje Kocourková, která každý rok pobyt belgických veteránů v Plzni organizuje – od ubytování přes tlumočení, účast na akcích i propagaci. Překládala například sborník jejich vzpomínek, v roce 2015 iniciovala vznik dokumentu o belgických veteránech v Plzni či speciální expozici v Muzeu generála Pattona. Na webu Slavností svobody jsou k dispozici rozhovory s belgickými veterány, na jejichž vzniku spolupracovala.

„Když jsem se dozvěděla, že mi chce belgický velvyslanec předat ocenění, byla jsem velmi překvapená. Je to pro mě velká čest. Všechno vlastně vzniklo docela spontánně – když jsem veterány poznala, byli tak úžasní, že jsem zkrátka měla potřebu dát o nich vědět i ostatním. Chtěla jsem, aby se vědělo, že spolu s Američany přišli do Plzně v roce 1945 i Belgičané, lidé, kteří se po osvobození vlastní země nevrátili ke svým rodinám, ale rozhodli se dále riskovat svůj život při osvobozování pro ně tehdy neznámých zemí,“ říká oceněná lektorka. „Stali se z nás přátelé a já jsem hrdá na to, že se je podařilo spojit do jedné velké rodiny. Společně se snažíme předat štafetu dalším generacím, veteráni s sebou berou do Plzně své děti, vnoučata a pravnoučata. Je důležité, aby se povědomí o událostech roku 1945 a roli Belgičanů při osvobozování udrželo,“ dodává Pavla Kocourková, která už má z roku 2015 od členů bratrstva 17. střeleckého praporu čestný kříž za oddanost a horlivost při propagaci praporu.

Řád Leopolda II. je třetí nejvyšší belgické státní vyznamenání, je udělován na základě královského dekretu. Hodnost rytíře řádu Leopolda II. získalo za 117 let jeho existence asi jen 40 lidí na světě, většina z nich je belgické národnosti.