Hlavní stránka Info portálu ZČU

Náhradní mateřství a rodičovství po změně pohlaví. Aktuální témata současnosti probírá nejen společnost, promítají se také do oblasti rodinného práva. Koncem listopadu se na ně v německém Regensburgu zaměřili i právníci z plzeňské a regensburské univerzity. Už druhé společné kolokvium bylo součástí iniciativy zaměřené na podporu mezinárodní dimenze doktorského studia a nabídlo prostor pro odborný dialog.

V současném českém i německém právním diskurzu vyvolává intenzivní debaty zvláště otázka náhradního rodičovství. V prostorách Institutu pro východní právo Univerzity v Regensburgu (UR) se na ni zaměřily také bavorská právnička Eva Lackner a Denisa Kotroušová z Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni (FPR ZČU). Ve svých srovnávacích referátech podrobně vymezily právní rámec institutu, popsaly jeho praktické fungování a upozornily na hlavní úskalí, na která se dá v případě náhradního mateřství narazit. Mluvilo se také o perspektivě budoucí právní úpravy, která je v České republice dlouhodobě nejednoznačná. „Česká republika stojí v zásadě před dvěma cestami: buď náhradní mateřství výslovně zakázat, nebo jej naopak výslovně upravit a stanovit jasné mantinely jeho využití. V tuto chvíli není zřejmé, kterým směrem se legislativa nakonec vydá,“ vysvětlila Denisa Kotroušová. Přednášející také popsaly praktický proces náhradního mateřství a upozornily na problémy, jako jsou právní nejistota, složitosti při uznávání rodičovství či rizika komercializace.

O tom, jaké otázky přináší změna pohlaví v kontextu rodičovství, mluvili na kolokviu německý právník David Kubach a Ondřej Mach z FPR ZČU. Řešili hlavně situace, kdy se po tranzici některého z partnerů určuje mateřství, otcovství a dělají se zápisy do rodných listů. „Právní paradoxy, které vznikají při určování biologického rodičovství po změně pohlaví, ukazují, jak zásadní je terminologická přesnost. Bez ní není možné zajistit ochranu práv dítěte ani dostatečnou právní jistotu rodičů. V mezinárodním kontextu je důležitá i srozumitelnost a kompatibilita právních pojmů,“ zdůraznil Ondřej Mach. V diskuzích se pak probíraly nejen legislativní otázky, ale i praktické dopady – například jak postupovat v případech, kdy trans rodič po tranzici porodí dítě, nebo jak řešit situace, kdy německá a česká úprava přiznávají odlišný právní status stejnému rodiči.

Rozsáhlá odborná debata v Regensburgu podle organizátorů ukázala, že v rodinném právu jsou srovnávací perspektiva, precizní překlad a přesná terminologie klíčové, pokud má právo zůstat použitelné i v přeshraničních situacích, které jsou stále častější. Hostitel kolokvia Martin Löhnig z UR zdůraznil přínos mezinárodní spolupráce: „Návštěva kolegů z Plzně znovu ukázala, jak velkou přidanou hodnotu má komparativní přístup. Odlišné právní rámce a jurisprudenční tradice otevírají nové argumentační cesty a zároveň pomáhají identifikovat slepá místa ve vlastním právním systému. Těší mě, že se nám daří vytvářet prostor pro hlubokou odbornou diskusi, která má skutečný dopad.“ S tím souhlasil i proděkan FPR ZČU Vilém Knoll:„Vědeckou diskusi je třeba vést věcně a s nadhledem. Právě takováto setkání pomáhají otevírat témata, která jsou společensky citlivá, ale právně zásadní.“ 

Podle školitele plzeňských doktorandů Jindřicha Psutky je mezinárodní kolokvium na úzce zaměřené téma také významnou platformou pro odborný růst mladých výzkumníků: „Je ideální pro doktorandy, kteří mají možnost v přátelském prostředí navázat bližší vazby a rozvinout spolupráci s kolegy z Německa.“ Odborná kolokvia pro doktorandy chtějí ZČU a UR pořádat i v budoucnosti. V nadcházejícím semestru bude organizátorem plzeňská Fakulta právnická.