Hlavní stránka Info portálu ZČU

K čemu je dobré učit se o matematice z filozofického pojetí a o matematice ve filozofii? „Spolupráce přináší řadu podnětů pro výuku i společný výzkumný záměr cílený na vysvětlitelnost umělé inteligence. Ačkoliv mají obě disciplíny mnoho společného, kupříkladu sklony k abstrahování a základnímu výzkumu, spolupráce ukazuje i podstatné metodologické rozdíly, například ten, který vyjadřuje starý bonmot o ekonomické nenáročnosti obou oborů: matematici potřebují papír, tužku a gumu, zatímco filozofové jen papír a tužku,“ odpovídá na úvodní otázku Radek Schuster z Fakulty filozofické ZČU.

Účastníci a účastnice v pořadí už třetího workshopu si nejprve vyslechli dvě přednášky z dějin vědy, které poskytly širší filosofický rámec pro následnou debatu o povaze matematického myšlení, jeho současných inženýrských aplikacích i jeho budoucích perspektivách.

Do Plzně na mezioborovou diskuzi vyučujících ZČU dorazil i profesor Marek Otisk z Ostravské univerzity. Ten představil dvě počtářské tradice používané v latinských školách v 10.-12. století. Šlo o rozšíření specifické podoby deskového abaku a na to částečně navazující tradici algoritmické aritmetiky. Obě tradice doložil na konkrétních příkladech a ukázal, že jejich principy používáme i v současnosti.

Daniel Špelda se pak věnoval třem historickým způsobům výkladu přírody. Špelda nejprve přiblížil renesanční antropocentrismus a představu okultních vztahů mezi různými předměty, které zastávali učenci té doby. Dále pozornost přesunul k základním prvkům Descartova systému přírodní filosofie, která se sice odvrací od renesanční magie, ale přírodní jevy ještě nevykládá matematicky. 

Zářným příkladem fenoménu na pomezí matematiky a filozofie je umělá inteligence. Jan Čepička proto přednesl příspěvek s názvem Slovní hvězdoprava aneb kam se vydat z pomezí matematiky a filozofie, v němž nabídl krátké ohlédnutí za celým cyklem workshopů, připomněl témata, která si akademičky a akademici z obou kateder během projektu vzájemně představovali, a upozornil na styčné body, jejichž společné rozvíjení je možné v další spolupráci.

Cílem trojice podzimních workshopů bylo umožnit vyučujícím více se obeznámit s tématy druhého pracoviště a identifikovat tematické průsečíky pro spolupráci ve výuce. Celý projekt s názvem Interdisciplinární výuka na pomezí filozofie a matematiky tímto závěrečným prosincovým setkáním členové kateder oficiálně uzavřeli.