V prvních dvou červnových týdnech se členové katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU zúčastnili archeologického výzkumu zaniklé římské kolonie Castrum Novum, která se nachází na katastru města Santa Marinella ve středním Laziu v Itálii. Badatelé při výzkumu odhalili část veřejných lázní.
„Počátky
města Castrum Novum jsou spojovány s výstavbou cesty Via Aurelia. Římská
kolonie vznikla ve 3. století před Kristem na původní etruské zástavbě,
existující od 5. století před naším letopočtem. V současnosti se nachází
na 64. kilometru římské komunikace, na katastru obce Santa Marinella ve
středním Laziu,” popisuje lokalitu
členka týmu archeologů Klára Preusz. Dodává, že systematický archeologický
výzkum římské kolonie Castrum Novum byl zahájen už v roce 2014, a to z iniciativy
Městského muzea ve městě Santa Severa a francouzských univerzit v Lille
a Amiens. Zaniklému městu byla podle ní v minulosti věnována pozornost častokrát.
První nálezy z vykopávek pochází už z 18. století a tvoří
součást sbírek Vatikánských muzeí.
Výzkum, na němž se vedle plzeňské skupiny mladých badatelů podílelo také Muzeum moře a starověké námořní plavby v
Santa Seveře (Museo del mare e della navigazione antica) a archeologové
z organizace Gruppo
archeologico del teritorio Cerite (GATC), byl zaměřen především na
studium vnitřního členění města. „Půdorys
zaniklého města Castrum Novum lze rekonstruovat na základě nálezu reliktů
městské hradby. Detailní vnitřní členění je však předmětem současného archeologického
bádání,“ komentuje
výzkum Klára Preusz s tím, že desetičlenná skupina, tvořená zaměstnanci katedry
archeologie FF a českými i dvěma zahraničními studenty,
přispěla svým výzkumem právě k pochopení vnitřního členění města.
Během expedice výzkumníci odhalili část veřejných lázní z Trajánského období. V jednom z objektů, pracovně nazývaném Ambiente 5, nalezli cisternu napojenou na kanalizaci, prefurnium, tedy předpecní prostor, který sloužil pro podzemní vytápění, a další prvky typické pro lázeňský objekt. „Rozměr cisterny nasvědčuje, že šlo o lázně určené pro velký počet osob. Nejspíš ve 3. století našeho letopočtu došlo k jejímu zasypání,“ uvažuje Klára Preusz. Výzkum podle ní přinesl bohatý nálezový soubor. Převládalo běžné, ale i luxusní keramické zboží, fragmenty mozaik, bronzové předměty, jako hřebíky či háčky na ryby, a v neposlední řadě i mince. Všechny tyto předměty pomohou přesně datovat období, kdy byl lázeňský objekt využíván a kdy zanikl.
Výzkum, který finančně podpořila Západočeská univerzita, bude pokračovat letos v září.
Fakulta filozofická |
Šárka Stará |
20. 06. 2018 |