Eduard Plic, student plzeňského Masarykova gymnázia, popsal ve své práci využití strojového učení při sledování a klasifikaci slunečních skvrn. Za tuto práci získal první místo v SOČ v oboru Fyzika a nominaci do mezinárodního kola. Pod vedením Martina Bulína z katedry kybernetiky Fakulty aplikovaných věd použil konvoluční neuronovou síť pro klasifikaci skvrn a pracoval s protokolem kresby Slunce. Po rozdělení skvrn do skupin podle mezinárodní klasifikace provedl počítačové zpracování kreseb a trénoval modely strojového učení, které skvrny samy klasifikovaly.
‚‚Někdo si může myslet, že když máme k dispozici mnohem modernější a kvalitnější snímky z družic, není potřeba kreslit Slunce ručně. To je ale omyl. My potřebujeme mít data jak z kresby, tak z družice, abychom si mohli udělat představu, jak sluneční skvrny vypadaly v době, kdy družice neexistovaly, nebo nefungovaly přesně,” popisuje Eduard Plic. Kontinuální zaznamenávání dat stejnou metodou nám dle jeho slov umožňuje pochopit dění uvnitř Slunce a předpovídat hrozby, jako jsou výrony nabitých částic, které mohou zkratovat elektrické vedení. ‚‚Tento jev jsme mohli pozorovat v minulém století v USA," dodává Eduard.
V České republice se kresbám Slunce věnuje jen několik hvězdáren, včetně hlavní observatoře Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, kde se sluneční skvrny denně zaznamenávají od roku 1943. ‚‚Strojové učení člověka nenahradí, ale může upozornit na neobvyklou aktivitu," zdůrazňuje pedagog Martin Bulín a zároveň pochvaluje spolupráci s nadaným studentem gymnázia: ‚‚Spolupráce s Eduardem byla vynikající a věřím, že má ve výzkumu slibnou budoucnost."
Fakulta aplikovaných věd |
Martina Batková |
10. 07. 2024 |