Hlavní stránka Info portálu ZČU

Taneční inscenaci, která diváky provede jedinečným uměleckým prostorem, připravil tvůrčí tým choreografa Richarda Ševčíka a light designéra a videotvůrce Lukáše Kellnera, vedoucího studia Multilab na Sutnarce (Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni). Experimentální projekt Mind Canvas Square propojuje tanec, světlo a digitální technologie v nečekané scénické kompozici. Diváci se během představení přesunou z divadelního black boxu do sochařské modelovny, což umocní celkový zážitek a prohloubí propojení s příběhem. O připravované inscenaci jsme hovořili s Lukášem Kellnerem:

O jaké představení se jedná?

Jde o baletní představení, jehož choreografii připravil Richard Ševčík, mimo jiné nositel ceny Thálie za roli Spartaka, z plzeňského DJKT. Společně s ním na choreografii spolupracuje tanečník Michal Lenner. A já ve spolupráci s Jakubem Noskem máme na svědomí světelnou scénu, scénografii a také projekce.

Část představení nazvaná Square byla veřejnosti představena v rámci festivalu Blik Blik 21. března. Můžete nám ji trochu představit, na co se můžeme těšit?

Fanoušci plzeňského baletu mohli naše představení, respektive jednu jeho část nazvanou Square, potkat už vlastně několikrát. První skicu jsme představili před dvěma lety na baletním gala ve Velkém divadle v Plzni. Pak na přehlídce Baletní inspirace v roce 2023 na malé scéně Nového divadla a Square jsme hráli ještě asi dvakrát v Trnavě. Každopádně tahle závěrečná část celého představení pojednává o mysli člověka, což je taková propojující linka skrz celé představení Mind Canvas Square. Na konci dochází k propojení pracovního světa člověka a, řekněme, umělecké uvolněnosti.

To zní zajímavě a také trochu abstraktně. Představuji si ale, že scéna nebo barvy a emoce zde asi hrají jednu z hlavních rolí. Je to tak?

Každá ze tří částí je nositelem nějakého myšlenkového nastavení nebo nějaké nálady, emoce, konceptu, lidské mysli. Ten první vstup jsou vlastně autorské choreografie Richarda Ševčíka, které pracují s nějakým vnitřním soubojem, identitou, s těžkými chvílemi v životě člověka. To známe všichni. Druhá část Canvas je inspirována naší ikonou Ladislavem Sutnarem a jeho prací s motivem Venuše. I když se třeba člověku úplně nedaří, lze najít východisko, trošku si očistit mysl, uvolnit se a získat nějaký nadhled. A třetí část, o které už jsme mluvili, je transformace z ne úplně pozitivního a náročného pracovního světa a cestě k relativní pozitivitě.

 Takže hledáte nějaký modus vivendi?

Dalo by se to tak říct.

 Celé představení se tedy odehraje tady v Multilabu, je to tak?

 Na představení pracujeme nějakých dva a půl roku. A vlastně od začátku byl koncept zamýšlený tak, že bychom představení hráli částečně jako site-specific tady pro budovu FDU. Nejenom pro Multilab, což je klasický divadelní black box, ale druhá část nás zavede do sochařské modelovny. To znamená přenesení situace do jiného prostoru, což se standardně v divadlech neděje, pro diváka to může být něco netradičního.

Přechod do jiného prostředí podporuje propojení s příběhem Ladislava Sutnara a jeho Venuší. Vycházíme z black boxu a docházíme do uměleckého ateliéru, který nám budova nabízí. Takže v rámci představení se veřejnost seznámí i s naší budovou.

Na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU bude možné vidět představení pouze dvakrát, a to v sobotu 5. a v neděli 6. dubna od 16:00. Vstupenky na premiéru i reprízu je možné zakoupit na portálu Plzeňská vstupenka.