Hlavní stránka Info portálu ZČU

Radoslav L. Sutnar byl synem významného plzeňského rodáka, designéra, typografa a všestranného umělce Ladislava Sutnara, po němž je pojmenována jedna z devíti fakult Západočeské univerzity v Plzni. Radoslav se narodil 25. července 1929 a zemřel 11. prosince 2023 v 94 letech. O 11 měsíců později uložili představitelé města a umělecké obce jeho ostatky do hrobu společně s ostatky jeho manželky Elaine. Místo Radoslavova posledního odpočinku se nachází v bezprostřední blízkosti hrobu jeho otce Ladislava a matky Františky na Ústředním hřbitově v Plzni.

Ačkoliv Ladislav i Radoslav Sutnarovi zemřeli v USA, kde předtím dlouhodobě žili, jejich ostatky se podařilo převézt do Čech, kde měli oba své kořeny a také přátele. Jedním z nejbližších přátel Radoslava byl i zakladatel dnešní Fakulty designu a umění Západočeské univerzity v Plzni - někdejší děkan, nyní proděkan, doc. akad. mal. Josef Mištera.

Dnes se uskutečnilo slavnostní odhalení náhrobku Radoslava Sutnara. Stalo se tak téměř přesně na den po 10 letech od stejného aktu, kdy byl slavnostně odhalen hrob jeho otce Ladislava. Účastnil jste se této události?
Já jsem na přání Radoslava to vše už léta dojednával a podílel jsem se na přípravě celé akce, ale nakonec jsem se na odhalení hrobu Radoslava a Elaine Sutnarových nedostavil. Měl jsem dnes nějaké technické potíže s automobilem, ale hlavně jsem měl obavu, že mne přemohou emoce. Uvědomil jsem si, že je to tečka za jednou významnou kapitolou rozvoje naší fakulty. Měli jsme se s Radoslavem opravdu rádi a vzhlížel jsem k němu jako ke staršímu úspěšnému bratru, jak mne sám oslovoval. Už se mu nikdy nepochlubím, co se mi podařilo, a nedostanu povzbudivý e-mail. Stýská se mi po něm. Ale co je důležité, podařilo se splnit slib: na Ústředním hřbitově v Plzni ode dneška stojí krásný náhrobek, který symbolizuje Radoslavův obor (architekturu a urbanismus) a hluboký vztah s jeho životní partnerkou Elaine. Jeho autor Luděk Míšek dokázal svým architektonicko-sochařským jazykem to vše vyjádřit - jednoduché geometrické tvary připomínají dvě figury, kde se jedna v druhé zrcadlí a současně se odráží jejich obraz v černém zrcadle náhrobního kamene jako ve věčnosti.

Jak jste se vlastně seznámili?
Chtěl jsem vybudovat tu nejlepší uměleckou školu pro 21. století otevřenou interdisciplinární spolupráci uvnitř i vně fakulty, postavenou na vynikajících osobnostech pedagogů, pro které vystavím originální budovu jako továrnu či antickou akademii, kde se konfrontují a ovlivňují vzájemně postoje pedagogů a studentů. Měl jsem školu a stavěla se budova a já jsem chtěl takový název školy, který nikde jinde nenaleznete. Všiml jsem si, že k Ladislavu Sutnarovi, jednomu z nejvýznamnějších Plzeňanů, se nikdo náležitě nehlásí zde v Plzni, ani jinde. A tak jsme oslovili jeho syna Radoslava. Přijel se na nás z USA podívat. Po Ladislavu Sutnarovi jsme pojmenovali galerii a později fakultu. Založili jsme Cenu Ladislava Sutnara pro kterou si z celého světa přijíždějí ty nejvýznamnější osobnosti designu a vedení nejvýznamnějších škol a paměťových institucí. Založili jsme Archiv Ladislava Sutnara. K titulu d.r.h.c. jsme přivedli Steva Hellera a prince Williama Lobkowicze. Přestěhovali jsme jeho rodiče do jejich rodné Plzně, založili projekt Sutnar Shapes a ve spolupráci se School of Visual Art získali titul Red Dot, vydali řadu knih zde i v zahraničí, uspořádali řadu výstav a tak dále. Přátelství s Radoslavem Sutnarem dalo naší Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara – Sutnarce – fantastickou dynamiku a tím mnoho radosti nám i jemu. Naše nezbytná důvěra byla absolutní. Když jsme se někdy v roce 2013 dohodli, že v budoucnu založím Nadaci Radoslava a Elaine Sutnarových, okamžitě sepsal závěť, ve které odkázal veškerý majetek této nadaci. 

Čím přesně jste si tehdy padli do oka?
Líbilo se mu asi to, že jsem se ničeho nebál. Měl jsem vize a nebál jsem se je uskutečnit. Hned jsme se do sebe vyloženě zamilovali. Viděl, že se nebojím snít a své sny realizovat. Říkal mi, že jsem Američan, Yankee, že jsem pravý Sutnar, miraclemaker. Líbilo se mu, že nic nechci pro sebe, že vše obětuju svému cíli – fakultě – a že držím slovo. Říkal mi, že jsem bratr, jakého chtěl mít. Já jsem bratra nikdy neměl a hledal jsem ho celý život, tudíž jsem to snadno přijal. Stali jsme se pak přáteli, kteří si ve všem věří a nikdy se nezklamou. Byl to skvělý americký manažer, který měl ty nejvyšší ambice a uměl je naplňovat. Rád nás podporoval, motivoval, inspiroval a radoval se z našich úspěchů.

Říkal jste, že jedna důležitá éra skončila. Jak to podle vás teď bude? Kam Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara bude směřovat?
Skončila pro mne. Svět se mi zmenšil. Sutnarka funguje skvěle, tak jak si Radoslav přál. Jedno přání ale nedokázal splnit Radovi Sutnarovi ani miraclemaker Mištera. Radoslav kdysi řekl: to je skvělá škola – do deseti let musí být mezi prvními dvaceti a do dvaceti let mezi první desítkou ve světě. Uměl motivovat. Tak já věřím, že Sutnarka nyní i v budoucnu bude hodna nést jméno Sutnar. V tom jménu je dokonalý brand, který prezentuje obsah, misi i vizi instituce, která nesmí sklouznout do průměru, musí mít na sebe ty nejvyšší nároky, musí být excelentní, musí být vždy originální a před svojí dobou, být místem setkávání názorů, národů, kultur, setkávání umění a designu s vědou a musí být v top ten uměleckých škol ve světě. Tak si myslím, že cíl se nemění a je na čem pracovat.

Slavnostního odhalení se kromě rektora ZČU Miroslava Lávičky a děkana FDU Vojtěcha Aubrechta zúčastnil také doc. akad. mal. František Steker z FDU ZČU, zakladatel oboru Grafický design a vizuální komunikace, který stojí za podobou loga Západočeské univerzity. „Akce na mne působila pietně, vyvolala u mne vzpomínky na ukládání ostatků Ladislava Sutnara před 10 lety. Na místě byl zdůrazněn samozřejmě veliký přínos docenta Mištery, který vybudoval tuhle školu a bez kterého by tady nic nebylo," sdělil.

Datum slavnostního odhalení náhrobku Radoslava Sutnara nebylo zvoleno náhodně - cílem bylo přiblížit se co nejvíce udílení Cen Ladislava Sutnara, které se konalo ve stejný den večer. Více si o Radoslavu L. Sutnarovi můžete přečíst zde.