Hlavní stránka Info portálu ZČU

Doktorské studium v řádném termínu dokončí na českých vysokých školách jen osm procent studujících. Stipendium, se kterým musejí vyžít, činí pouhých 11 tisíc korun. A jejich školitelé či školitelky často nemají čas se s nimi ani sejít, natož je dovést k obhajobě disertační práce. 

Výčet nešvarů, kterými trpí české doktorské studium, má mnoho dalších bodů. Letos v březnu však vláda schválila novelu zákona, který by většinu z nich měl napravit. Novela vysokoškolského zákona, na kterou se v Česku roky čeká - a pokud zmíněná novela projde schvalovacím procesem, mohly by se změny v ní obsažené týkat těch, kteří studium zahájí v akademickém roce 2025/2026 - si klade za cíl především zvýšit úspěšnost ukončování doktorského studia. A to ideálně tak, aby studující svůj doktorský titul získali během standardních pěti let studia. 

Hlavní změnou by mělo být, že se již od září 2025 zavede takzvaný garantovaný příjem doktorandů ve výši nejméně 1,2 násobku minimální mzdy. To je přibližně 23 tisíc korun měsíčně místo současných 11 250 korun, které stát posílá na stipendia dnes, přičemž minimální mzda činí 18 900 korun. Tento příjem se navíc bude dát složit ze mzdy nebo platu a stipendia. 

Doktorandky a doktorandi si budou moci konečně požádat o hypotéku a získají nárok na důchod či mateřskou. Zároveň chystaný návrh ruší závěrečné zkoušky. A měl by zlepšit i kvalitu samotného studia: školitelé a školitelky budou mít například předepsaný standard, jak studující správně vést. Odbornicím a odborníkům na školství se však nelíbí, že peníze by se měly rozdělovat i podle míry ukončování studií. Protože náročné programy mají tuto míru nižší a byly by tak znevýhodněné. 

Víc se o tématu dočtete přímo ve speciálu na webu vysokoškolského magazínu Universitas.