Představitelka MIFI seznámila české studenty s evolucí a novými trendy vývoje reaktorů VVER

V pátek 27. října proběhla na Západočeské univerzitě v Plzni přednáška Olgy Momot, docentky Obninského ústavu jaderné energetiky spadajícího pod jadernou univerzitu MIFI. Tématem byly reaktory VVER.

Olga Momot seznámila studenty s bezpečnostními systémy reaktorů VVER a s moderními ruskými jadernými elektrárnami typu VVER-1200 generace III+.

Studenti měli možnost dozvědět se také o historii reaktorů VVER: o vzniku prvních reaktorů tohoto typu, jejich vývoji a rozvoji jejich použití ve světě. Lektorka z MIFI zmínila, že první reaktor typu VVER byl uveden do provozu v roce 1964 v ruské jaderné elektrárně Novovoroněžská a v té době šlo o nejvýkonnější jaderný reaktor na světě. „Od té doby jsou prototypy všech nových typů reaktorů VVER tradičně stavěny právě v Novovoroněžské elektrárně. Patří mezi ně i reaktor VVER-1200, který se v únoru 2017 stal prvním reaktorem generace III+ v komerčním provozu,“ řekla Olga Momot.

Dodala, že v současnosti patří reaktory typu VVER mezi nejbezpečnější a nejspolehlivější jaderné reaktory na světě a jejich efektivitu dokazuje dlouhý provoz bez jediné vážné havárie. Celkově tento typ reaktorů odpracoval celkem 1500 reaktorroků.

Reaktory typu VVER pracují v obou českých jaderných elektrárnách, Dukovany a Temelín, a také v jaderných elektrárnách Jaslovské Bohunice a Mochovce na Slovensku, Paks v Maďarsku, Loviisa ve Finsku, Kozloduj v Bulharsku ad. Kromě Evropy moderní ruské jaderné elektrárny typu VVER používá také Indie, Čína a Írán.

Olga Momot podrobně seznámila studenty s reaktorem VVER-1200 a uvedla, že co do provozovaných typů jde o nejbezpečnější a nejspolehlivější jaderný reaktor na světě, který plně odpovídá bezpečnostním požadavkům přijatým po fukušimské havárii.

Velká pozornost byla věnována také bezpečnosti těchto reaktorů. Osobitostí reaktorů VVER-1200 je spojení aktivních a pasivních bezpečnostních systémů. Bloky mají dvojitou ochrannou obálku, pasivní systém odvodu tepla do atmosféry a lapač taveniny. Díky těmto systémům zůstane jaderná elektrárna v bezpečném stavu, i když v okolí zuří přírodní katastrofy (zemětřesení, tornádo apod.), nebo když na ni dopadne letadlo.

Bloky tohoto typu se v současnosti staví v jaderných elektrárnách Leningradská II v Rusku a Ostrověcká v Bělorusku a výstavba se připravuje v maďarské JE Paks II, ve finské JE Hanhikivi, v turecké JE Akkuyu a v bangladéšské JE Rooppur.

„Jsme rádi, že před našimi studenty vystoupila odbornice z ruského výzkumného ústavu a že tímto pokračuje naše spolupráce s Rosatomem. Prezentující studentům doplnila výklad o jaderných reaktorech konkrétními příklady jaderných reaktorů a seznámila studenty s moderními projekty,“ říká Jan Zdebor, proděkan pro spolupráci s praxí Fakulty strojní ZČU v Plzni.